Jindřich Šimon Baar: Oběť zákona

9. listopad 2020

Největší audioportál na českém internetu

Ilustrační foto | Foto: J. Wenig, eSbírky – kulturní dědictví on-line, ©
Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Příběh o lásce dvou mladých lidí, jejímuž rozkvětu zabrání přísné a dogmatické zákony katolické církve. Povídka vyšla v roce 1983 ve výboru Hrnčená bába a jiné povídky.

Režie: Jakub Doubrava
Interpret: František Špaček
Mistr zvuku: Ondřej Franěk
Dramaturgie: Martina Toušková
Vyrobeno v plzeňském rozhlasovém studiu v létě 2020.

Před 95 lety – 24. října 1925 – zemřel v západočeském Klenčí pod Čerchovem katolický kněz a spisovatel Jindřich Šimon Baar. Byl nejpopulárnějším a nejuznávanějším knězem-beletristou v české literatuře.

Knězem se stal na přání matky, když rodina poté, co otec vážně onemocněl, neměla dost prostředků na jeho další studia. Sám prý toužil studovat filozofickou fakultu a poté učit. A také psát. Už v bohosloveckém semináři publikoval své první články pod pseudonymem Jan Psohlavý. Na kněze byl vysvěcen ve svých 23 letech v roce 1892.

Najslavnější klenští rodáci: Jindřich Jindřích, Jindřich Šimon Baar a Jan Vrba

Byl pokrokovým členem katolické církve. Podporoval její modernizaci, kritizoval zkostnatělou církevní hierarchii, byl například toho názoru, že i kněz by měl žít  v souladu se svojí přirozeností. Sám jako mladý student prožil  nenaplněnou lásku k sestřenici Mařence. Ačkoliv Baar i ve svých literárních dílech reflektoval svět církve a nepřirozeně osamělý kněžský život, své vlastní kněžství nikdy nezpochybnil a o odchodu z katolické církve neuvažoval.

V roce 1919 odešel do penze a přestěhoval se zpátky do rodného Klenčí, kde v říjnu 1925 jako pětapadesátiletý také zemřel. Pochován je na zdejším hřbitově.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.