Jindřich Šimon Baar: Jan Cimbura
Dvanáctidílná četba na pokračování. Román Jan Cimbura (poprvé vyšel v roce 1908) je zřejmě nejznámějším dílem spisovatele a katolického kněze Jindřicha Šimona Baara.
Ač rodák ze západočeského Klenčí pod Čerchovem, děj venkovské ságy o moudrém a rovném sedláku Janu Cimburovi zasadil do okolí jihočeské Putimi.
Účinkují:
Pavel Soukup, Jan Vlasák, Milan Neděla a Viktor Vrabec
Připravila: Dagmar Jaklová-Oravová
Natočeno v roce 1995
Právě z tohoto kraje pocházel rod Baarů a právě tady našel spisovatel předobraz svého knižního hrdiny.
Osud váženého sedláka začínáme sledovat v momentě, kdy se jako osmadvacetiletý muž vrací ve 40. letech 19. století z vojny a uchytí se jako čeledín na jednom statku na Putimsku. Díky své pracovitosti a sňatku s dávnou láskou Marjánkou se později stává pánem na vlastním gruntě. Vyprávění končí smrtí hlavního hrdiny v roce 1898.
Jindřich Šimon Baar se se skutečným Janem Cimburou setkal poprvé v roce 1886. Impuls k tomuto setkání dal spisovateli jeho strýc, děkan z Putimi.
Spisovatel na knize pracoval dlouho a těžce, neustále ji přepracovával, doplňoval. Zdálo se mu, že on rodák z Chodska nedokáže dobře vystihnout zvláštnosti a kolorit okolí jihočeské Putimi, kam děj svého románu zasadil. Postěžoval si příteli archiváři Františku Teplému, že mu stále něco v příběhu chybí, něco, co je pro tuto krajinu příznačné, něco co jinde nemají. A to jsou přece koně – naše vodňansko-netolická rasa – poradil mu tehdy Teplý.
A tak se do románu dostal Cimburův souputník kůň Běláček.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
