Jihočeský kraj kvůli koronaviru zaznamenal největší propad zahraničních turistů v republice

15. květen 2020 16:50

Jak zachránit a restartovat cestovní ruch, to je otázka, kterou si kvůli pandemii koronaviru kladou podnikatelé, stát i samosprávy. Například Jihočeský kraj v letošním prvním čtvrtletí zaznamenal meziročně největší propad zahraničních turistů v republice, zhruba o 40 procent.

Na pomoc oboru připravuje ministerstvo pro místní rozvoj mimořádný akční plán. Destinační společnosti ale volají po zavedení speciálního zákona. Situace se podle nich v průběhu roku bude ještě zhoršovat.

„Druhý kvartál samozřejmě bude postižen nouzovým stavem, to znamená duben a květen budou prakticky bez cestovního roku. Co se týká června, věřím tomu, že domácí cestovní ruch naběhne alespoň do podoby jako v loňském roce,“ říká ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Jaromír Polášek.

Klíčem připravovaného akčního plánu ministerstva pro místní rozvoj má být hlavně podpora poptávky formou státních poukazů na tuzemskou dovolenou a snížení DPH. „Věnujeme se také přípravě cílené marketingové kampaně a plánujeme úzce spolupracovat s kraji a destinačními společnostmi, abychom návštěvnost rozprostřeli po celé zemi a aby nabídka služeb v regionech byla co možná nejpestřejší,“ dodává mluvčí ministerstva Vilém Frček.

Podle Jaromíra Poláška by ale momentálně oboru pomohlo hlavně zavedení vlastního zákona o cestovním ruchu, který u nás chybí. Za současného stavu je de facto vše pouze v kompetenci krajů a obcí a ministerstvo jenom jednotlivé kroky koordinuje.

„Zároveň je však stát, respektive centrální úroveň, v podstatě hlavním příjemcem finančních prostředků, které se vyberou v rámci cestovního ruchu. A tak jak není určeno, co kdo má dělat, tak to přesně funguje v té situaci, kdy se cestovní ruch zastavil,“ připomíná Jaromír Polášek.

Čtěte také

Zákon by měl ve zkratce řešit, kdo co má dělat a kdo za co platí. Jako vhodný příklad by mohlo posloužit Rakousko. „Tam je přesně dané a jde to dobře dopředu i odhadovat, kolik peněz v celém systému bude a jakým způsobem peníze od konkrétního podnikatele, který ubytuje hosta, doputují zpět do marketingu, podpory, navíc jsou i podnikatelé vtaženi do celého procesu,“ popisuje Jaromír Polášek.

Stávající systém financování kritizuje i předseda destinační společnosti Českobudějovicko-Hlubocko David Šťastný. Vadí mu například, že ministerstvo pro místní rozvoj stále nevypsalo výzvu Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech pro letošní rok.

„Celkově si myslím, že systém financování destinačních společností by měl být dlouhodobý a ne, že se každý rok modlíme a čekáme, jakou sumu obdržíme. Ta částka by měla být známa dopředu, abychom mohli trochu plánovat, v současné době to jde hodně těžko,“ uvádí.

Obsazenost ubytovacích kapacit na léto v horských oblastech, jako je třeba Šumava, je aktuálně zhruba 60 procent. Naopak ve větších městech je zatím jen asi 10 procent.

Spustit audio

Související