Jestli Kubata dal hlavu za Blata, není jisté. Mlhy na Blatech jsou ale skutečné i dnes

5. únor 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Oldřich Petrášek u nové informační tabule, která připomíná historii a selské baroko v Plástovicích

Rychtář Kubata bojující za práva sedláků, selské baroko a mlhy. To všechno neodmyslitelně patří k takzvaným Zbudovským blatům. Součástí tohoto historického území mezi Hlubokou nad Vltavou a Netolicemi jsou například obce Plástovice, Zbudov, Hlavatce, Malé Chrášťany nebo Dívčice.

Zbudovská blata údajně daroval král Vladislav Petrovi z Rožmberka a stvrdil to listinou v roce 1509. Petr z Rožmberka je předal do volného užívání svým poddaným a sedláci tak mohli na Blatech svobodně pást dobytek, vyžínat trávu a sušit seno.

Když ale hlubocké panství přešlo do rukou Adama z Hradce, začal nový pán sedlákům jejich práva upírat. Zvedla se vlna odporu a mluvčím nespokojených se stal zbudovský rychtář Jakub Kubata. Vzpoura však byla potlačena a statečný rychtář byl na břehu Soudného potoka 20. dubna 1581 popraven. Na místě dnes stojí památník.

Návštěvníci ale od letošního roku najdou na Blatech i další připomínky zdejší historie. „Máme nové informační panely, které ve svých obcích instaloval Svazek obcí Blata. Popisují historii obce a věnují se tématu selského baroka v tomto regionu. Panelů je celkem 32, takže je najdete téměř v každé obci,“ říká Daša Bastlová, produktová manažerka z Turistické oblasti Podkletí.

Na panelech jsou kresby Aloise Terše, který maloval Blata v letech 1941 a 1942. „Díky němu se podařilo zachytit původní stavení, která už dnes mnohdy mají jinou podobu, nebo ani neexistují,“ doplňuje Oldřich Petrášek z destinační společnosti Jihočeský venkov.

Nejzachovalejší selské baroko je k vidění v Plástovicích. Zde také zájemci mohou navštívit informační centrum, v němž je osm nových velkých panelů věnovaných této architektuře.

Čtěte také

Zbudovská blata jsou spojena i s románem Karla Klostermanna Mlhy na Blatech. Právě mlha je podle Dašy Bastlové vedle selského baroka a legendy o Kubatovi pro zdejší oblast velmi typická. Návštěvníky by tak ráda pozvala i za mlhou. „Možná to zní divně, ale unikátní atmosféra podzimu, mlhy, barevného listí a rybníků je tady opravdu úžasná,“ dodává.

Potvrzuje to Oldřich Petrášek. „Mlhy jsou moje srdcová záležitost. Když padly mlhy, tak jsem si bral dovolenou a bloudil s foťákem po Blatech. Úžasná jsou tady ale i období, kdy se stěhují ptáci, na rybnících totiž sídlí tisíce různých ptáků a má to nepopsatelnou atmosféru. Když táhnou hejna husí, to jsou takové zvláštní pocity a nikde jinde to člověk neuvidí,“ říká.

Pro obce na Zbudovských blatech je typické selské baroko, nejvíc se zachovalo v obci Plástovice

Román Mlhy na Blatech se podle něj skutečně odehrává na Zbudovských blatech. „Hlavní děj je zasazen do Plástovic a sousedních Pašic, kde se dá jít kolem toho velkého rybníka. Klostermann zachytil i původní pověsti o Blatech v původním jazyce. On se totiž ještě setkal s takzvanou zbudovskou bábou. Ta byla potomkem rodu Kubatů a osobně mu vypravovala pověsti z Blat v blatském dialektu, který dneska už nikdo nepoužívá,“ připomíná.

Existoval ale vůbec onen samotný Jakub Kubata? Zřejmě ano, jen s jeho smrtí to možná bylo trochu jinak. „Na Blatech byl určitě někdo popravený, možná i čtyři lidé, protože se dochovaly zápisy, že sem byl čtyřikrát objednaný kat. Jestli to ale byl Kubata, to se neví. Několik let poté, co už měl být po smrti, totiž podle zápisů žádal vrchnost o dřevo na nové krovy do vyhořelého statku a dodával prasata na hlubocký zámek. Těžko tedy říct, jak to bylo doopravdy. Ta legenda o Kubatovi vznikla někdy v 19. století a zasloužil se to pan Čapek z Lišova, vlastenec, který ji propagoval,“ uzavírá Oldřich Petrášek.

Spustit audio