Jen déšť a vítr táhnem v tornách. Houpavou skladbu před Milanem Chladilem zpíval Albert Hammond
Charismatický majitel zvučného hlasu, který si uměl technicky precizně a přitom osobitě poradit se swingem, ryzím popem i kultivovaně zaranžovanými slaďáky, chtěl původně zpívat jazz.
Ale vzhledem ke správnému předpokladu, že tento žánr nebude v socialistickém Československu nikdy mít na růžích ustláno (nemluvě o tom, že je i bez ohledu na politické předpojatosti prostě posluchačsky náročnější), zakotvil v hudebních vodách běžnému konzumentovi dostupnějších.
Milan Chladil se stal vlastně dodnes posledním široce oblíbeným zpěvákem swingové éry. Navíc díky Karlu Vlachovi, s jehož orchestrem spolupracoval třicet let, měl v tomto oboru takřka monopolní postavení.
Houpavou skladbu Jen déšť a vítr táhnem v tornách spolu nahráli v roce 1974, vyšla o rok později a dva roky po originálu. Tím předobrazem je písnička It Never Rains In Southern California autorského dua Mike Hazlewood a Albert Hammond, přičemž druhý jmenovaný ji také nazpíval.
Související
-
Ta pusa je tvá, zpívají Hana Zagorová a Petr Rezek. Šlágr je ale vypůjčený od jiné dvojice
Pěvecký pár Hana Zagorová – Petr Rezek spolu vystupoval šest let a toto vokální partnerství přineslo posluchačskou přízeň i písničky, které dodnes zůstávají v playlistech.
-
S melodií písničky o Vilémovi, který peče housky, před Naďou Urbánkovou sklízel úspěchy král skifflu
Písnička postavená na velmi lidově znějícím refrénu „od podlahy“ a textu o věčně nevyspalém pekaři dopřála Nadě Urbánkové zúročit vedle pěveckého i herecký talent.
-
Nejpopulárnější verze písně Den bičem prásk, kterou zpívá Waldemar Matuška, je od britské kapely
S notoricky známou melodií skladby Apache se během let zkoušel poměřit nejeden kytarista, v roce 1973 ale Waldemar Matuška přišel se zpívanou verzí Den bičem prásk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
