Jednička a 31 nul – to je počet virových částic v biosféře. Viry útočí na všechno živé, připomíná vědec

7. prosinec 2022

Viry jsou špatná zpráva zabalená v proteinovém obalu, tvrdí biolog Peter Medawar. S jeho slovy se ztotožňuje Václav Hönig z parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. „Tou špatnou zprávou se myslí genetická informace viru a proteinovým obalem je sada několika málo proteinů, a to je vlastně celý virus,“ vysvětluje.

Virus je podle Václava Höniga schopný se množit, i když jen s pomocí hostitelské buňky, a vykazuje určitou míru dědičnosti. Ostatní známky živého organismu postrádá, takže jde jen o mechanické využití toho, co buňka běžně dělá, ve prospěch viru, aby se dokázal dál šířit.

Parazitolog Václav Hönig

Viry jsou globální záležitostí ve smyslu geografickém. Postihují všechny živé organismy, tedy nejen ty vyšší jako rostliny a živočichy, ale i bakterie nebo houby. „Hrubé odhady mluví o tom, že v celé biosféře by mělo být deset na třicátou první virových částic, což je pro smrtelníka naprosto nepředstavitelné číslo,“ uvádí parazitolog.

Václav Hönig pracuje v arbovirologické laboratoři, která se zaměřuje především na výzkum klíšťové encefalitidy a na viry přenášené komáry. Právě na příkladu klíšťat popisuje, jak se organismus po napadení virem chová. „Klíště se přisaje na určitém místě. Tím, jak saje, se do rány dostává i virus, který v sobě infikované klíště nosí,“ líčí.

Virus napadne buňky v místě, kterým do organismu vstoupil, pomnoží se a pak typicky putuje do nejbližší uzliny mízního systému, kde se dál množí. „V okamžiku vstupu se zároveň setkává s imunitním systémem hostitele, který se snaží svého pána bránit. Pokud je člověk očkovaný, imunitní reakce bude velmi pravděpodobně úspěšná a imunitnímu systému se podaří virus zlikvidovat,“ připomíná.

Čtěte také

„Pokud očkovaný nebude, u určitého procenta lidí se virus pomnoží, přejde do krve, následně do dalších orgánů. U ještě menšího procenta se virus dostane až do mozku. Celá centrální nervová soustava – mozek plus mícha –  je hodně specifický orgán. Je chráněná před řadou vlivů ze zbytku těla, třeba chemických látek a patogenů, ale toto oddělení zároveň způsobuje, že se tam hůře dostávají buňky imunitního systému,“ dodává Václav Hönig.

Virus se podle něj tedy v mozku na nějakou dobu schová, dál se tam množí a během toho zabíjí buňky, které napadne. „V této fázi, označuje se za druhou, už se začínají projevovat nervové příznaky jako bolesti hlavy, tuhnutí šíje, třes rukou nebo ochrnutí končetin,“ uvádí.

V posledních deseti letech zažilo lidstvo několik epidemií způsobených viry. Lišila se jejich příčina, průběh i celkový dopad na společnost. Kde se nové viry způsobující epidemie berou? Byly tady epidemie vždy? Jak se nákazy šíří a proč se některé šíří více než jiné?

Celý rozhovor s Václavem Hönigem z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.