Jan Štifter: Zmanželit se

24. září 2024

Chtěla bych se vdát, řekla mi dcera Meda. O prázdninách jí bylo šest let. Ona vlastně neříká, že by se chtěla vdávat, používá výraz „zmanželit se“. Přišel prý čas na to, aby se s někým zmanželila.

Dlouze jsme si pak o tom povídali – o tom, že je zatím lepší myslet na slabikář a písanku než na povinnosti mladé manželky, ale stejně jsem si neodpustil větu: Hlavně se vdej doma. V Budějcích. Nebo aspoň na dojezd.

Mám ženu z Malé Skály v Českém ráji a mám její rodinu rád – kdyby ale bydleli v Borovanech nebo na Hluboké, byl bych coby Budějčák radši.

Moje babička celý život vandrovala do východních Čech a byly to návštěvy rychlé, účelové, a vlastně vždycky trochu unavené, protože tenkrát stejně jako dnes neexistovalo na Pardubicko slušné spojení.

Navíc vždycky platilo, že jiný kraj značí i jiné zvyklosti – a tak jsem s napětím sledoval manželství kamarádky, která pojala za chotě kluka z Německa, a byla to láska jako hrom, dokud nedošlo na humor – ona milovnice Cimrmana, na něj hlášky typu „Teplé pivo je horší než studená Němka“ zas tak nefungovaly.

Ale Meda stejně říká, že si jednou vezme Vašíka. Prý mluví trochu sprostě – ale dcerka těm sprosťárnám rozumí a chodili spolu do školky, tak určitě bydlí nedaleko. Tedy vezme… samozřejmě se zmanželí.

autor: Jan Štifter | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.