Jan Štifter: V kraji, kde je dobře
„Kdyby nebylo Jihočeské univerzity, nežil bych tady, ale domů bych se nevrátil,“ řekl mi nedávno jeden kamarád – pochází z Mostecka, vyrůstal ve vyloučené lokalitě, přihláška na vysokou pro něj byla vstupenkou do nového světa a snad i lepšího života.
Budějovice a jižní Čechy táhnou – dokládají to i průzkumy spokojeného života: méně si tu stěžujeme, o něco méně tu jeden druhého zabíjíme, vedeme v počtu stoletých.
Taky jsem nepochyboval, že se sem jednou vrátíme – žil a pracoval jsem v Praze, v Pardubicích nebo v Liberci, těžko bychom se ale usadili jinde. V naší klučičí partě ze střední nikdo nezmizel natrvalo z Budějc – jen jsme si všude po republice posbírali manželky a přivedli je k sobě domů.
Zrovna o víkendu jsem se procházel nad kostelem Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů a viděl tam na piknikové dece rodinu s dětmi, známe se, pečují o zdejší poutní chrám – a je to rodina, která v městečku žije po staletí a teď zase sedí na té louce s dětmi, v místech, kde dost možná sedávali i jejich praprababička s prapradědečkem – a když to dobře půjde, budou tu jejich potomci sedět i za sto let. Je tady dobře.
Je tady moc dobře.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
