Ján Sliacky: Pokrok nezastavíš
Když „to“ přišlo, myslel jsem si, že to bude něco pro ulehčení života. Myslím tím ony elektronické „vychytávky“ v podobě čteček čárových kódu, platebních karet a podobně. Hlavně v obchodech, doufal jsem, se zkrátí pro mě nekonečné fronty.
Pokladní vezme pistoli čtečky, napípá čárový kód. Já vytáhnu kartu, přiložím ke „krabičce“ a jdu. Žádné zdržování.
Mýlil jsem se.
Vždy, když jsem nucený koupit si něco k jídlu a stojím ve frontě u pokladny, jsem svědkem stejných obrázků. Pokladní přikládá čtečku k obalu výrobku. Ale technický zázrak se nekoná. Čtečka nečte. Pokladní to opět zkouší. Zase nic. Potřetí. Uff. Poté ji napadne něco udělat s obalem. Narovnává ho. Opět se snaží přimět čtečku k práci.
Někdy se to napočtvrté podaří, jindy je nutný další pokus. Zákazník se konečně dozvídá hodnotu svého nákupu. Přichází na řadu platba. Kartou či telefonem.
Ejhle! Opět zádrhel. Karta se nechytá, telefon odmítá platit. Další pokus. Nebo dva. Jde mě z toho porazit!
V dobách starých pokladen, ano, těch na kliku, jakou používal starý pan Bajza ve známém románu Bylo nás pět, by tento za tu dobu obsloužil celé městečko a ještě by stačil se zákazníky pohovořit. No jo. Ale, jak říkávala moje babička - pokrok nezastavíš.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
