Jan Flaška: Soukromá územíčka
Když vyjdete ven, nějak automaticky počítáte s tím, že některé části města či krajiny jsou přístupné každému, zatímco do jiných se nevstupuje, protože jde o soukromé prostory.
Už si to možná ani neuvědomujeme, ale stejně to funguje i v naší vlastní domácnosti. V každém bytě najdete soukromá zákoutí s vlastními pravidly – a nemyslím tím jen mámin toaletní stolek nebo tatínkovu skříň s kravatami. Často jsou to místa mnohem nenápadnější.
Moje žena například dělá správcovou takové té tyče nad sporákem. Když jí někdo změní pořadí kuchyňského náčiní, co na té tyči visí, pěkně si to u mé ženy zavaří. Já mám zase v dílně seřazené šmirglpapíry, a jakmile mi do nich někdo sáhne, bývám na něj hrubý a drsný.
Dlouho jsem si myslel, že jediným opravdu veřejným místem v domácnosti je jídelní stůl – ale jen do doby, než jsem dostal pozvání na jistou návštěvu. Sotva jsem se posadil ke stolu, už se významně pokašlávalo.
Náhodným výběrem jsem totiž usedl na židli, která už šedesát let patří dědečkovi. Přesedl jsem si, což vyústilo v malé manévry – bylo potřeba zpřeházet nádobí, neboť každý člen rodiny měl svůj oblíbený talíř, skleničku i příbor.
Jan Flaška: Největší tajemství učitelů
Občas se mě někdo zeptá, proč se člověk stane učitelem. Jako žák, student a pedagog mám 35 let zkušeností se vzdělávacím systémem, takže vám to mohu prozradit: je to různý.
Pak už šlo všechno bez problémů. Oběd byl vynikající, společnost příjemná a konverzace nenuceně plynula. Všechno by vlastně dopadlo skvěle, nebýt malého faux pas úplně na závěr.
Po dobrém obědě jsem ze stojánku na stole vyjmul jedno ze tří přítomných párátek. Všichni znehybněli – nevědomky jsem totiž znovu zasáhl do dědečkova výsostného území.
Stejně jako já mám systém ve šmirglpapírech, měl i on už odnepaměti systém ve svých párátkách: jedním z nich se dloubal v zubech, druhým si čistil špínu za nehty a třetím si vytíral ušní maz.
A já dodneška netuším, kterým z těch tří párátek jsem si tenkrát vyndal to zrníčko mezi dvojkou a trojkou vpravo dole.
Související
-
Jan Flaška: Babičkovské PR
V době baroka patřili k nejvzdělanějším lidem piaristé. Svým rozhledem ovlivňovali příslušníci řádu piaristů smýšlení prostých lidí.
-
Jan Flaška: Dobro, zlo a Budulínek
Od té doby, co čtu dětem pohádky, jsem si všiml, že jsem čím dál tím podezřívavější k příběhům, v nichž dobro vítězí nad zlem.
-
Jan Flaška: Papír ničím nenahradíš
Ať si kdo chce, co chce, říká, jsou věci, které prostě nejde nahradit. Třeba papír. Jsou chvíle, kdy si prostě nedokážu představit, že by vůni papíru, jeho tichý še...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
