Jan Flaška: Babičkovské PR

18. duben 2018

V době baroka patřili k nejvzdělanějším lidem piaristé. Svým rozhledem ovlivňovali příslušníci řádu piaristů smýšlení prostých lidí.

Dnes smýšlení lidí ovlivňují hlavně píáristé, tedy lidé, zabývající se PR, public relations, doslova „vztahy s veřejností“.

PR je něco jako reklama, ale jde ještě o kus dál. Zatímco reklama se snaží přesvědčit Eskymáka, aby si koupil ledničku, PR vás přesvědčí, že jste Eskymák a pak vám prodá ledničku. Píáristé jsou kouzelníci, co i z usvědčeného lháře a podvodníka vyčarují úspěšného a důvěryhodného politika.

Proč tomuhle PR všichni podléháme? Proč se jím necháme tak snadno obalamutit? Já na to přišel – jsme k tomu totiž odmalička vedení. Základy PR známe už od svých babiček a dědečků.

„Jen čtyři knedlíky?“ ptá se vás babička při nedělním obědě. „Tak málo? Vždyť jsou malý a slaboučký, podívej!“ máchá vám před obličejem něčím, co připomíná kolo od zahradního traktůrku. „Dám ti jich šest.“

Když do sebe s vypětím sil napěchujete kompletní kolekci těchhle mastodontů a vaším jediným přáním je zemřít, přistane před vámi talířek s bublaninou, dortem a bábovkou. „Ještě tohle ochutnej,“ ponouká vás babička. Pod palbou její argumentace nemají vaše protesty šanci. „Vždyť je to jen piškot a trošku ovoce. Ten dort je jen na chuť, to ani nepoznáš. A ta bábovka se mi nějak nepovedla – ochutnej – co myslíš, že jí schází?“

Když už vám hrozí celkové selhání trávicího traktu, přijde na scénu dědeček, který vám do ruky vtiskne stakan domácí slivovice: „Kopni to do sebe, to je na zažívání!“ Marně se bráníte, že berete antibiotika a doktor vám alkohol zakázal. „Doktor ví prd, co je zdravý,“ poplácá vás děda po rameni, „a jestli jsi nemocnej, tak hlavně potřebuješ vypálit červa. Šup tam s tím!“

Nevím jak vás, ale po takovéhle argumentační smršti by nebyl vůbec žádný problém přesvědčit mě, že tamhleten lhář a zloděj je ve skutečnosti důvěryhodný politik. Asi byste mě přesvědčili i o tom, že jsem Eskymák. A nejspíš, i že jsem lednička.

autor: Jan Flaška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.