Jan Flaška: Co se naučit v karanténě

25. březen 2020

Celorepubliková karanténa je sice nepříjemná, ale každý z nás z ní může vytěžit něco dobrého. Například u nás se děti ráno učí jako obvykle, protože jejich škola jim přes internet přenáší hodiny jako videokonferenci.

Já mám mezitím home office, tedy práci z domova, a když dětem škola skončí, hrajeme s nimi deskové hry v angličtině, děti se učí programovat nebo cvičí online balet. Já se přihlásil do webových kurzů olejomalby. A když je mi smutno, učím se hrát na loutnu, protože hudba konejší.

Samozřejmě, že nepopisuji stav u nás doma. Jen skoro doslova uvádím text, co jsem našel v jedné facebookové diskusi. Byl míněný úplně vážně.

Takže zatímco jiní lidé využívají náhle nabyté nesvobody k tomu, aby doširoka rozvinuli svou osobnost, upevnili rodinné vazby a ponořili se do hlubin studia, u nás to vypadá docela jinak.

Čtěte také

Dceru její škola vybavila hned po uzavření dvaceti stranami cvičení okopírovaných z učebnice a přerušila s námi kontakt. Našemu synovi chybí ke hře vrstevníci ze školky, takže se doma trochu nudí. Obě děti mají tím pádem dost času na to, aby zjistily, že nejlepší stavebnice je nábytek a že z něj jdou stavět hrady a barikády a z těch barikád jdou ty hrady dobývat.

Umíte si asi představit, že náš domov spíš než home office připomíná houf opic. Nějaké deskové hry není vůbec kam položit. Online výukovým programům se děti pošklebují. Ani se jim nedivím, pár jsem jich viděl a přišlo mi, že po všech těch veselých zvířátkách a hýkajících panáčcích musí být dítě hloupější než před výukou.

Jediné, co nakonec doma trénujeme, je trpělivost a tolerance. Však ony se budou hodit. Až všechna ta opatření pominou a do ulic vyrazí všichni ti pozitivní, šťastní a rozesmátí lidé, co programují v angličtině a hrají na loutnu během baletu, tak narazí na nás, co jsme vylezli z domů zesláblí, frustrovaní a zelení. A budou pro nás první na ráně.

autor: Jan Flaška
Spustit audio

Související