Ivan Mls: Výtah
Umíte jezdit výtahem? Že na tom nic není? Jen neříkejte. Určitě jste už zjistili, že i pro výtahy funguje třeba zákon schválnosti.
Co mám na mysli? Tak třeba tohle: každý výtah má svou kapacitu, a když se vás u něj sejde víc, nezbývá, než se dohodnout, kdo pojede první a kdo počká. Jenže, když dáte někomu přednost, jako na potvoru jede dotyčný až do nejvyššího patra domu a nahoře si pak ještě výtah někdo jiný stopne, takže nakonec by bylo skoro rychlejší a pro váš kardiovaskulární systém prospěšnější, použít vynález zvaný schody.
Právě s tou kapacitou výtahů to bývá ošemetné. V každém z nich je tabulka udávající povolené zatížení a maximální počet osob. Konstruktéři ale vycházejí z nějakých zvláštních parametrů lidského těla.
Třeba u nás v práci máme docela určitě výtah určený pouze pro dámy či děti. Samozřejmě drobné a štíhlé. Vypadá plný, když jsme v něm čtyři, ale teoreticky se do něj má vejít osm osob. Možná se do toho počtu kalkuluje i hlas, který nás informuje, ve kterém patře jsme právě přistáli.
To starý výtah u nás v domě je poctivec, na nic si nehraje. Píše se v něm, že je pro tři osoby, a je opravdu pro tři osoby. Maximálně se tam vtěsná ještě jedna čivava.
Ale ať je to jak je to, nejraději jezdím ve výtahu sám. Není nic horšího, než mít cizího spolucestujícího. Řekněte sami, lze si během několikavteřinové jízdy nenuceně povídat s člověkem, kterého znáte jen zběžně nebo vůbec ne?
A zarytě mlčet taky nepůsobí dobře. Mohli byste být za ňoumu. Jak se tvářit? A kam se dívat, když stojíte v tom stísněném prostoru jen kousek od sebe? Civět dotyčnému do tváře? Do ucha? Na hrudník? Zírat vysoko nad jeho hlavu? Nebo raději studovat jeho boty?
Jak říkám – umíte fakt jezdit výtahem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.