Ivan Mls: Obchvaty

Poměrně čerstvě teď jezdíme mezi Českými Budějovicemi a Třeboní po novém obchvatu Lišova a Štěpánovic. Domorodci si jistě oddychli a řidiči mají bezesporu radost, že už nemusejí poskakovat v kolonách Lišovem.

Já zrovna tak. Na druhou stranu ale, časem asi brzo zapomenu, jak vlastně takový Lišov vypadá. Takhle člověk při každém průjezdu mohl sledovat, co je ve městě kolem cesty nového, co se změnilo, který dům dál chátrá a který je hezky opravený, jestli tam třeba nepřibyl nějaký obchod, který by stál za návštěvu nebo sympatická hospoda…

Lišov zkrátka budu muset zařadit mezi další jihočeská města a obce, která přestanu znát. Obchvat mi tak sice zrychlil cestování, ale připravil mě o zážitky.

A není první ani poslední. Jen těžko si dnes vybavuji, jak třeba vypadá centrum Stráže nad Nežárkou, odkud obchvat odvedl dopravu už před lety, o Hořicích na Šumavě si jen zběžně pamatuji, že tamní náměstí je do pekelného kopce, díky nebo přesněji řečeno vinou dálnice D4 už asi nikdy v životě nebudu projíždět Čimelicemi…

Pomalu zapomínám, jaké je to míjet se v Žáru na Českobudějovicku na úzké hrázi rybníka s protijedoucím autobusem a malebné centrum Strážkovic na stejné trase, kterými se už taky neprojíždí, se mi začíná rozplývat v mlze vzpomínek. A takových míst bych mohl jmenovat.

Ještě štěstí, že silničáři pořádají od jara do podzimu zážitkový festival, který nazývají stavební sezónou. Takže i letos jsem sice díky obchvatům přišel o poznávání novinek ve městech a obcích, kterými jsem dřív na svých obvyklých migračních trasách běžně projížděl, ale zato díky objížďkám, omezením a stavebním pracím jsem poznal v Čechách i na Moravě řadu malebných vsí, vesniček, městeček i obcí, o jejichž existenci  jsem neměl ani tušení.

Takže díky za objížďky – je to sice hnusné zdržení na cestě, ale na straně druhé, milá kompenzace za místa, ze kterých mě, coby řidiče, odklonily obchvaty.