Ivan Mls: Cyrilometodějský

Socha Cyrila a Metoděje v hoře Radegast v Beskydech (ilustrační foto)
Socha Cyrila a Metoděje v hoře Radegast v Beskydech (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Dnešek se řadí  někam mezi 17. listopad, 1. květen a Velký pátek. Ne snad svým historickým významem a důležitostí, nýbrž  praktickými dopady.

Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje je podle současné legislativy tím svátkem, o kterém nemusejí velké obchody zavírat. Čili hypermarketů chtiví jedinci jej mohou vnímat mnohem pozitivněji, než Velikonoční pondělí, 28. říjen či Vánoce, kdy se šopovat nedá.

I z jiného úhlu pohledu se dá říct, že naši zákonodárci rozhodovali s velkou prozíravostí v péči o blaho všech: Ono jít se ve žhavém červenci na několik hodin zchladit do příjemně klimatizovaného nákupního centra nemusí být vůbec k zahození, co říkáte?

Cyril a Metoděj mají ovšem i další praktický význam – vzhledem k tomu, že jejich svátek připadá na prázdninový měsíc, jich lze využít k příjemnému natažení dovolené – pokud tedy sousední Jan Hus vyjde také na všední den a nikoli na sobotu, jako je tomu letos. A tak v mnohých firmách bývají velké tahanice o dovolenkové termíny právě na začátku července: Když se zadaří, může člověk urvat včetně sobot a nedělí devět dnů souvislého volna a vyplácat přitom pouhé tři dny dovolené.

Jen jedna část populace, a ne nepodstatná, asi tyhle letní svátky nijak neocení: školáci. K čemu by jim byly dny volna, když mají volno tak jako tak? Prostě, maličká nespravedlnost. A tak nemám ani to srdce odpočívajícím školákům prozradit, že datum 5. července vlastně nemá s příchodem Cyrila a Metoděje  na Velkou Moravu v roce 863 vůbec nic společného. Oba bratři dorazili ve skutečnosti podle dostupných informací už na jaře…