I z hyperaktivního dítěte se může stát úspěšný manažer

16. září 2014

Zdravíčko

ADHD, neboli porucha pozornosti a hyperaktivita, je léčitelná a léčena by být měla! Zdůraznila v našem vysílání dětská psychiatrička Iva Hodková. Bez léčby je dítě zbytečně odsouzeno k životnímu neúspěchu. S ní může být naopak úspěšným manažerem, člověkem s obrovským záběrem a nasazením. „To je pozitivum této diagnózy,“ řekla coby host pondělního Zdravíčka.

Dětí s ADHD přibývá. Jaké jsou jejich charakteristiky? Nepozornost při školních úkonech, pomíjení detailů, chyby z nepozornosti; neudržení pozornosti při hře, dítě vypadá, že neposlouchá během hovoru, rodiče musejí pětkrát, desetkrát, dvacetkrát dítě oslovit, a teprve až když zařvou, zareaguje; neposlouchá instrukce a nedokončuje úkoly, nesnáší ty, které vyžadují velké úsilí, a vyhýbá se jim.

Motorizované myši

Rodičům trvá dvě hodiny, než dítě přimějí k tomu, aby usedlo nad přípravu do školy, místo dvaceti minut mu domácí úkol trvá hodinu, vyruší ho každá maličkost; nedokáže plánovat čas; ztrácí věci, hračky, školní potřeby, tu přijde bez penálu, tu bez bot; zapomíná denní aktivity, i v osmi letech se dítě ráno neumyje, neučeše a nenasnídá, pokud mu to nikdo nepřipomene. Neudrží informaci, nepamatuje si, a tak si vymýšlí. Je hyperaktivní, neúčelně pohybuje rukama, nohama, vrtí se, klátí, povaluje, ve škole často opouští lavici, pobíhá; nevydrží být klidné ani v situacích, které to vyžadují, jako v divadle a na koncertě.

ADHD (zkratka anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder = hyperkinetická porucha) patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Na vzniku ADHD se přibližně z 80 % podílí dědičnost. V ostatních případech při vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte a další. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání cukru, přídatných látek, nadměrného sledování televize nebo špatného zvládání dítěte rodiči. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebních postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie. (zdroj: Wikipedie)

Říkáme jim motorizované myši. A také, že nám z nich jde hlava kolem, jak jsou nadměrně mnohomluvné, skáčou lidem do řeči, přerušují ostatní při hrách, a tak už si s nimi nikdo nechce hrát, nikdo je nechce hlídat a domů k nám přestanou chodit návštěvy. Vyrůstají s pocitem, že je nikdo nemá rád a rodina se často ocitá v sociální izolaci.

Čím dříve je stanovena diagnóza, tím lépe, tvrdí doktorka Iva Hodková. Nejlepší je to podle ní před nástupem do školy: „Dítě potřebuje být úspěšné, mít zdravé sebevědomí, nekolizní vztahy se spolužáky, vycházet dobře s paní učitelkou a být chváleno od svých rodičů. Tak může budovat svůj životní úspěch. Může být vysoce inteligentní a nadané. Ale ADHD mu neumožní to v životě uplatnit. A to je velká škoda.“

Jsou samý nápad, ale dotahovat je za ně musejí ostatní

Lidi s ADHD syndromem najdeme i mezi dospělými. „Z ADHD se nedá vyrůst. Se zráním mozku se člověk sice naučí sám sebe trochu regulovat, ale nesoustředenost zvládá obtížně i dospělý člověk. Nemá problémy s autoritami, nebojí se zeptat, nebojí se svého šéfa, jsou to úspěšní podnikatelé, manažeři. Ale když s nimi mluvíte podrobněji, zjistíte, že rozjíždějí mnoho aktivit, jsou samý nápad, ale dotahovat je za ně musejí ostatní. Často střídají práci i vztahy, jestliže se neléčí, mnohdy se dostávají na šikmou plochu. Řekne se, dřív se to taky neléčilo. Ale dřív se neléčila ani cukrovka, dřív jsme oslepli a dřív nám uřízli nohu. A tak, nebojte se nás psychiatrů, můžeme vám pomoci. ADHD není stigma, je to porucha, která má řešení.“

autor: Eva Kadlčáková