Hromosvod nemusí jen stahovat blesky, ale může být také zdrojem velmi dobré muziky

Tedy pro zařízení zvláště potřebné v tomto období. A právě tímto slůvkem se pojmenovala před třiceti roky folk-rocková kapela vedená talentovaným a všestranným hudebníkem, klávesistou, kytaristou, zpěvákem, autorem i básníkem Ondřejem Fenclem, který už třikrát koncertoval v posledních letech ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice

Poprvé před šesti roky s Lubošem Pospíšil, pak vloni s houslistou Janem Hrubým a hráčem na keltskou harfu Seanem Barrym a letos na jaře v triu písničkáře Vladimíra Merty. Ale zpět k Hromosvodu s velkým „h“. Tato kapela se zrodila v listopadu roku 1994 v šatně pražské základní školy Horáčkova.

Postupem času se zaměřila na folk-rock postavený na souzvuku houslí, příčné flétny a  bicích. Dnes Hromosvod tvoří vedle kapelníka Ondřeje Fencla další výborní muzikanti: kytarista Vojtěch Jindra, houslistka Hana K. Vyšínská, basista Jaryn Janek a zkušený liberecký bubeník Tomáš Marek působící ve skupinách Lucie nebo Kollerband. "Texty plné vnitřních rýmů a nevšedních obratů, uvěřitelný zpěv, virtuózní housle, knopflerovská kytara a nekompromisní rytmika - to je dnešní Hromosvod," tak se o  této současné sestavě  Ondřeje Fencla vyjádřil nedávno Zdeněk Vřeštál,  jedna z vůdčích postav kapel Nerez a Neřež.

A měl na mysli i loňské, v pořadí šesté a kritiky velmi pozitivně přijaté album Sen nenasytných kluků, z něhož vybírám titulní písničku jako důkaz, že Hromosvod nemusí jen stahovat blesky, ale také posílat do éteru dobrou muziku.