Hoď své srdce za překážku, tvůj kůň pak skočí za ním, říká ekolog Pavel Kindlmann

Že s tímhle klukem něco není v pořádku, poznal jeho táta, když se jednou v noci pětiletý capart posadil na posteli, chvíli zíral do tmy a pak řekl: „Táto šedesát čtyři krát čtrnáct je 896.“ Ráno už rodiče s budoucím matematikem a profesorem Karlovy univerzity, ekologem a mezinárodně uznávaným vědcem Pavlem Kindlmannem běželi na psychiatrii. Lékaři naštěstí diagnostikovali jen nadprůměrnou inteligenci, a tak si všichni oddechli.

„Až na tu matematiku jsem byl úplně normální dítě, miloval jsem Vinetoua a doma na Hrudkově u Vyššího Brodu, kde jsme žili se čtyřmi dalšími rodinami trochu odříznuti od světa, jsem se účastnil všech klukovských rošťáren,“ říká dnes osmapadesátiletý farmář usazený s manželkou, šestnácti koňmi, stovkou ovcí a další rozmanitou domácí zvířenou na statku v Prostředních Svincích na Českokrumlovsku. Koně jsou ostatně od dětství jednou z velkých lásek výjimečně nadaného matematika, který po absolvování kybernetiky na Karlově univerzitě propůjčil svůj um biologickému výzkumu mšic. „Ve výzkumu dynamiky populace mšic, na kterém pracujeme s kolegou Dixonem z Anglie už třicet let, je asi můj největší přínos,“ říká Pavel Kindlmann. České veřejnosti je asi známější jako znalec orchidejí – další velká láska, k níž jej přivábila manželka Dana, ale především jako ekolog a neúnavný bojovník za záchranu šumavské divočiny.

„V životě se snažím řídit pravidlem, které jsem získal za mlada jako jezdec. Hoď své srdce za překážku a kůň skočí za ním. Ono se může stát, že překážku nakonec nepřekonáte, ale pak odcházíte s pocitem, že jste pro její zdolání udělal vše, co bylo ve vašich silách,“ odhaluje své životní krédo Pavel Kindlmann.

Je pochopitelné, že profesor Karlovy univerzity vyučující ochranu přírody stál při letních akcích ekologů na zelené straně barikády. Tedy hájil stromy v nejvzácnějších částech národního parku proti pokácení. „O kůrovci a Šumavě koluje v médiích a ve veřejné diskusi spousta mýtů. Já zkoumám dynamiku populace hmyzích škůdců třicet let a vím, že představa, že by kůrovec zlikvidoval celý les, je nesmyslná,“ poznamenává vědec, který se nesmiřuje s argumentováním od stolu a spolu s kolegy ve vypjatých chvílích neváhá vyjet přímo do lesa a ověřovat své hypotézy. Takto kupříkladu přímo počítáním letokruhů na stovkách pařezů v oblasti Ptačího potoka loni v létě vyvrátil tvrzení, že v oblasti jsou uměle vysázené lesy se stromy podobného stáří.

Poslechněte si celé vyprávění tak, jak jej zaznamenal redaktor Ivan Studený.