Historické kamenné jezy zůstanou na potoku pod Dívčím kamenem

„Nebylo úplně prokázáno zprůchodnění těchto příčných překážek. Zároveň se kolem toho odehrála velká diskuse, zda jsou to technické či kulturně-technické památky. Když jsme si vyhodnotili všechny názory pro a proti, tak jsme se rozhodli, že od této akce za náš podnik ustoupíme,“ říká Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.

Upozorňuje, že se byl osobně na místě podívat. „Diskuse byla opravdu velmi pestrá. Můžu potvrdit, že kamenné stupně zůstanou zachované. Pokud se tam v budoucnu bude pracovat, tak to bude souviset jen s případnou nutnou opravou. Například teď tam prošla před pár dny velká voda,“ dodává Petr Kubala.

Unikátní kamenné jezy dotvářejí atmosféru pod Dívčím kamenem a turisté si je často fotí. Pětici prahů nechal v 19. století zbudovat Vojtěch Lanna, který po Vltavě plavil dříví a potřeboval zmírnit přítok vody do řeky z Křemžského potoka.

Čtěte také

Dnes ji vnímáme jako přírodní tok, ale Zlatá stoka je geniálně vyprojektované dílo lidských rukou

Hlavním cílem plánovaných úprav mělo být zprůchodnění Křemžského potoka pro migraci ryb. Investorem projektu mělo být Povodí Vltavy. Na případné bourání upozornil jako první Český rozhlas.

Součástí prací mělo být i vybudování nového rybího přechodu na přehradě pod Dívčím kamenem. „Hlavním smyslem opatření je odstranit překážky a umožnit rybám migraci. Kdybychom jezy zachovali, nebylo by možné zajistit migrační průchodnost pro ryby,“ řekl už dříve Filip Šipan ze Správy Chráněné krajinné oblasti Blanský les.

Proti bourání kamenných jezů ostře vystoupili místních obyvatelé, ale i kastelánka Dívčího kamene Zdeňka Tučková nebo starosta Křemže Josef Troup. Ten sám prý pamatuje z dětství, že ryby v Křemžském potoce i přes kamenné prahy migrovaly. „Vůči předkům, kteří to vytvořili, mi připadalo barbarské to ničit. Vím, že tam ryby migrovaly vždycky,“ zdůraznil.