Hana Hosnedlová: Splněná přání
Nedávno jsem viděla takový dojemný filmeček o nečekaném dárku, který se obdarovanému zapsal navždy do paměti.
Malý chlapec postával každý den před výlohou obchodu se sportovním zbožím a znovu a znovu si prohlížel moderní kolečkové brusle. Pak sáhl do kapsy, vytáhl své úspory, přepočítal je – a smutně odešel.
Netušil, že ho kdosi nenápadně sleduje. Byl tudíž nesmírně překvapený, když k němu příště přistoupil elegantní muž a beze slov mu podal několik bankovek. Přesně tolik, kolik stály ony vytoužené brusle.
Než se klučík vzpamatoval, dárce byl pryč. Uplynula řada let a z kluka se stal mladý muž, úspěšný mladý muž. Každý rok přesně v den, kdy mu bylo splněno jeho velké přání, obdarovával malé kluky toužebně vyhlížející ve výkladech ty své nedostupné sny.
Já vím, zní to hodně cukerínově, ale v životě se občas stávají i takové věci. Když jsme byli kdysi s rodinou na zájezdě v Drážďanech, ještě v době totality, čekali jsme na příjezd našeho autobusu v parku, kde bylo pro děti plno lákadel – barevné limonády, kornouty se zmrzlinou, cukrové preclíky, vonící bratvursty...
Marně jsme vysvětlovali žadonícím synkům, že už opravdu nemáme ani marku. Kluci se málem rozbrečeli... Vtom k nám přistoupila starší dáma s kloboučkem a beze slova mi vtiskla do dlaně plnou hrst mincí.
Byla jsem z toho úplně vyjevená, a když jsem jí chtěla poděkovat, zmizela v davu. Nikdy potom už nám zmrzlina a bratvursty nechutnaly tak jako tehdy.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
