Hana Hosnedlová: Řidiči
Znáte to - někdy prostě je takový den blbec. Sotva otevřete oči, za okny namísto slibovaného zářivého rána zamračená obloha a na parapet bubnují dešťové kapky. Při oblékání rozbijete zip na nejoblíbenějších kalhotách a trčící vlasy nezkrotí ani namočený hřeben. Na výtah čekáte celou věčnost, a když se blížíte k zastávce na konečné, vidíte, že trolejbus už je najetý na nástupní pozici.
Dáte se do klusu, pod rouškou sotva popadáte dech, a naprosto vysílení dobíháte ke dveřím trolejbusu. Jenomže ty se v té chvíli právě zavírají.
Zároveň se mnou dobíhá před čelní sklo trolejbusu další schvácená cestující, rovněž paní v letech. A u prostředních dveří, které se právě nezadržitelně dovírají, stojí paní se zdvihnutými předními kolečky chodítka, jímž se chystala právě vjet dovnitř. Řidič mi zírá přímo do tváře, ale přesto nechá dveře doklapnout a pomalu se rozjíždí. Všechny tři stojíme jako omráčené a nevěřícími pohledy sledujeme odjíždějící vůz.
Společně nadáváme na zlomyslné řidiče, ale nezbývá než počkat na další spoj. Když konečně přijede, celé nazlobené a zamračené nastupujeme. Za volantem sedí příjemný mladý řidič, s úsměvem nás pozdraví jako staré známé a s nepředstíraným zájmem se zeptá paní s chodítkem, jestli nechce pomoci. Jako by na tu špinavou skvrnu pošmourného rána šplouchl plné vědro očistných mydlinek. Najednou zjišťujete, že se také usmíváte a den za oknem už se vám nezdá zdaleka tak šedivý.
Tak tomuhle řidiči bych s potěšením připíchla na košili medaili – medaili za úsměv...
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
