Hana Hosnedlová: Gans

Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mikrofon, studio, zvuk (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Začátkem roku byla v českobudějovické Smetanově ulici odhalena pamětní deska Jiřímu Gansovi, na domě číslo 24, kde dlouhé roky žil. Událost byla nasměrována k 30. výročí jeho úmrtí. O zhotovení a instalaci desky se zasadil známý fotograf Milan Binder a spolumajitel zmíněného domu Roman Lavička.

Vraťme se ale k osobě Jiřího Ganse. Pamětníci si jistě vybaví svéráznou budějovickou figurku, se silnými cylindrickými skly brýlí, nadšence pro americkou hudbu a v podstatě i představitele tehdejšího undergroundu.

Právě v jeho bytě se scházeli hudebníci a milovníci hudby, kterou v 60. a 70. letech tehdejší režim považoval za nepřátelskou pro socialistické zřízení. Gansovo jméno se objevuje i v souvislosti s Klubem mladých v krajském městě.

Už v roce 1964 založil v Budějovicích Klub přátel americké hudby, bohužel zůstal jeho jediným členem. Nicméně tak měl možnost získávat americké hudební časopisy a desky a po navázání kontaktů s americkým kulturním atašé v Praze se tyto příležitosti ještě díky jeho návštěvám na ambasádě znásobily.

Uvedená fakta, dlouhodobé sledování StB, údajné ohrožování výchovy mládeže a hanobení socialistického zřízení se pak staly základem trestního stíhání, zahájeného v roce 1976. K tomu bylo následně připojeno i vykonstruované a naprosto absurdní obvinění ze špionáže.

Jiří Gans byl odsouzen do třetí nápravné skupiny a tvrdé podmínky bez ohledu na jeho zdravotní problémy a šikana se těžce podepsaly na jeho zdravotním i psychickém stavu.

Takže po Husákově amnestii v roce 1985 vyšel Jiří Gans z vrat vězení jako lidská troska a po pobytech v různých seniorských a zdravotnických zařízeních v lednu 1990 zemřel. 

Slova uvedená na jeho pamětní desce: Zde žil Jiří Gans, slušný člověk utrápený komunisty, jasně vystihují jeho životní tragédii.                                                                     

Spustit audio
autor: Hana Hosnedlová|zdroj: Český rozhlas