Hana Hosnedlová: Draci
Když byly děti malé, s podzimem a větrným počasím přicházela k nám tradičně dračí horečka. Pokaždé jsme se pokoušeli doma lopotně vyrobit něco, co by lítalo ve větru.
Takže se každoročně znovu a znovu nakupoval pevný odlehčený papír, špejle, balzové latičky, lepidlo a klubka provázků. A pak se kreslilo, stříhalo, lepilo, stavělo, barvilo, ale také trhalo a vztekalo... Nakonec ale vždycky z toho vzešlo něco, co se dalo nazvat drakem.
Tehdy se ještě nekonaly oficiální drakiády, kterých se dnes s velkým zaujetím účastní i dospěláci. Ani se neprodávali dokonalí igelitoví barevní draci s jistotou jejich funkčnosti.
Ale jednou výtvarný kroužek, který děti navštěvovaly, uspořádal soutěž ve výrobě draků spojenou s jejich pouštěním za městem. Myslím, že mnohým dětem rodiče doma jejich soutěžní dračí stáj nepochybně vylepšovali. Naši kluci si však žádný zásah do svého dílka nepřáli, takže jsme na kopec šli s předtuchou zákonitého krachu.
Stáli jsme stranou soutěžního prostoru a povzbudivě se na kluky usmívali. Děti měly k rozběhu s drakem na provázku určenou dráhu a většině drak skutečně vzlétl. I naši kluci dostali svůj výtvor do vzduchu, ale teď šlo o to, který z těch dračích favoritů vylétne výš a udrží se déle.
A světe, div se, ten náš dráček se třepotavě vnesl do výšky a vesele se klouzal po vzduchových proudech nad našimi hlavami. Domů si kluci nesli diplom a také dobrý pocit, že dosažený úspěch byl skutečně jen a jen jejich zásluha...
Související
-
Hana Hosnedlová: Opálová horečka
Každý z nás asi někdy četl nějakou knížku o „zlaté horečce“ nebo viděl film. I mě postihla, když jsem byla kdysi s kamarádkou v Severní Americe, přímo na Yukonu.
-
Hana Hosnedlová: Pozadí
Spousta žen není spokojena se svým tělem. Něco se jim zdá malé, něco zase příliš velké. Největší se jim dost často zdá jejich pozadí.
-
Hana Hosnedlová: Vlaštovky
Jako malí jsme s nastupujícím začátkem školního roku měli spojené dva ukazatele z přírody, které jsme vždy bedlivě sledovali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.