Eliška Novotná: Pískoviště

1. září 2023

Rozhlasový sloupek

Sedím na dětském hřišti blízko pískoviště a sleduji, jak si všechna ta mrňata, včetně těch našich, hrají.

Vidím, jak různě k tomu přistupují, a to mě vede k úvahám, jakým místem vlastně takové dětské pískoviště je. Usuzuji, že je skvělým cvičným terénem učení se jak jednat: neubližovat, neobtěžovat; pomáhat si, nevšímat si, spolupracovat; usmívat se na sebe nebo na sebe křičet; jak se bránit, ale i jak útočit, jak se prosazovat nebo jak se bát. A všechny ty maminky a tatínkové, babičky a dědečkové, tety a vůbec všichni okolo to jednání dozorují a opravují „to se nedělá, to se vám povedlo, to nesmíš“.

Taková skvělá škola pro život.

Z mého přemítání mě vytrhne neuvěřitelná scéna:

jeden chlapeček rozhazuje písek a ten padá holčičkám do vlasů. Babička jedné z nich ho chytne za ruku „To nemůžeš dělat, podívej, jak se jí to nelíbí“. A maminka chlapečka, která dosud všemu mlčky přihlížela, zvedne hlas:

„Vy nebudete sahat na moje dítě! Zavolám policii!“

Copak se onen chlapeček v tu chvíli o životě naučil? Nebude on snad za pár let naším postrachem?

autor: Eliška Novotná