Eliška Novotná: Koláč k čaji
Chystala jsem v horkém letním dni pohoštění pro odpolední návštěvu. Když jsem pak kontrolovala, zda je všechno připravené a nebudu muset často odbíhat uprostřed zajímavého povídání, najednou mi to došlo.
Vždyť je to všechno úplně opačně! Tvarohový koláč jsme upekla už večer, aby pořádně vystydl, a dopoledne jsem ho ještě strčila do lednice, aby byl pěkně chladný.
Zázvorový čaj jsem po vyluhování před chvílí dolila ještě vlažnou vodou z elektrické konvice a do džbánu hodila pár koleček limetky.
Vychlazený koláč a sotva vlažný čaj – no, tys tomu dala, řekla by mi, dávno tomu, moje babička. Vlažný je na žízeň lepší než teplý, namítla bych, a do teplého koláče by se v té třicítce asi nikomu nechtělo.
No, je to prostě všechno „na hlavu otočený“ jak jsme si kdysi říkávaly, viď? A po té nostalgické samomluvě jsem se honem „učísla“, abych se už mohla začít těšit na naše milé hosty.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
