Menší výnosy kukuřice a obilí nebo nedostatek pícnin – i to je dopad několik let trvajícího sucha. Zemědělci se snaží najít řešení. Někteří zkouší pěstovat odolnější plodiny, což doporučují i odborníci.
Na jednom z pokusných polí zemědělské fakulty Jihočeské univerzity studenti pěstují mužík, plodinu, která by někde mohla nahradit kukuřici.
„Od začátku vegetačního období je schopná přijímat vláhu z půdy. Dneska už vidíme, že má asi přes padesát centimetrů, zatímco kukuřice teprve vylézá na mnoha polích. A ještě dlouho ta pole budou holá, nebudou odolávat erozi,“ říká pedagog Jan Moudrý.
Dalšími plodinami, které lépe snášejí sucho a nedostatek vláhy, je podle Jana Moudrého čirok nebo vojtěška. „Na Moravě na Břeclavsku, což je jedna z nejsušších oblastí u nás, teď děláme experiment se střídáním plodin. Vojtěška dokáže přijímat vodu z větší hloubky, čirok dobře využívá vyšší teploty,“ dodává.
Na nový rostlinolékařský předpis si stěžují desítky včelařů a zemědělců. Pěstitelé mají povinnost oznamovat všem včelařům minimálně 48 hodin dopředu, že budou rostliny chemicky ošetřovat.
Právě čirok a vojtěšku zkusili pěstovat kvůli dlouhotrvajícímu nedostatku vody i v Zemědělském družstvu Hosín na Českobudějovicku. Výsledek nebyl příliš uspokojivý. „Vojtěška, která by měla mít delší kořeny a měla by si sáhnout pro vodu hlouběji, na Hosíně nešla. Další problém byl kolem řeky, kde je vysoká hladina spodní vody, a to je zase moc mokré pro vojtěšku, akorát nám ucpávala melioraci,“ popisuje předseda Jiří Severa.
Ani rostliny čiroku nebyly tak kvalitní, jak si vedení družstva představovalo. „V současné době zkoušíme dělat nějaké krmení s luskovinami a hledáme stále cesty, jak to půjde dál,“ doplňuje Jiří Severa.
Tím, že se plodiny nestřídají, se půda rychle vyčerpá a ztrácí schopnost zadržovat vodu. Pěstování čehokoli je potom méně produktivní. Střídání a pestrost rostlin na poli je proto více než žádoucí.
Až o 70 procent méně pícnin než loni sklidí jihočeští zemědělci při první senoseči. Sklizeň ovlivnilo sucho. I když v minulých dnech pršelo, nedostatek spodní vody trvá.
„Za to za všechno můžou komunisti. Rozorali meze, zničili remízky. A od té doby se krajina nevzpamatovala.“ Tak přesně takových blbých klišé slýchám poslední dobou spousty…
Mírná zima neprospívá lidskému zdraví ani lesům. V půdě je stále málo vody, a tak přežijí i škůdci. Navíc mizí přirozená regulace zvěře. Srnčí i divoká prasata se s...
