Dobrá míra. Rozverný příběh o tom, jak se zadarmo najíst vepřového a svést souboj o vnadnou šenkýřku

Život spisovatele, dramatika, filmového scenáristy a režiséra Vladislava Vančury skončil předčasně před 80 lety, 1. června 1942, na dvoře střelnice v pražských Kobylisích, kde byl za svoji protinacistickou činnost popraven. Bylo mu necelých 51 let.

Povídka Dobrá míra vyšla poprvé v roce 1932 v povídkovém souboru Luk královny Dorotky. O pár desítek let později, v roce 1970 dostala i filmovou podobu. Natočil ji režisér Jan Schmidt a zařadil ji spolu s dalšími dvěma Vančurovými zfilmovanými povídkami do filmu Luk královny Dorotky. Postavu vnadné šenkýřky Isabelly si zahrála Jana Brejchová, mladého cikána Cypriana Petr Štěpánek a řezníka Kabrhela Vladimír Menšík. Povídkový snímek natáčeli filmaři v okolí Milevska a na Třeboňsku.

Vladislav Vančura (1891-1942), autor slavného Rozmarného léta a neméně slavné Markéty Lazarové, původním povoláním lékař, se za druhé světové války účastnil protinacistického odboje.

Jeho antifašistické smýšlení bylo patrné už v roce 1934, kdy podepsal protifašistický projev spisovatelů, umělců a intelektuálů a vystoupil na protifašistické manifestaci studentstva a spisovatelů.

Vladislav Vančura|foto:Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Jako levicový intelektuál se stal později hlavní osobností spisovatelské sekce ilegálního výboru inteligence, který byl součástí Národního revolučního výboru, který zaštiťoval Julius Fučík. Jejím členem se stal například i básník František Halas, literární vědec Václav Černý nebo prozaik Ivan Olbracht.

Aktivita této skupiny se však nedostala dál než do stádia příprav programových dokumentů. Vladislav Vančura byl zatčen 12. května 1942 ve svém domě na Zbraslavi.

„Jen jsem otevřela, vrazili dovnitř dva chlapi. A rovnou k otevřenému oknu. ‚Kde je váš muž? Kde je ložnice?‘ řvali. Na úzké schodiště k pracovně se mi podařilo proklouznout před ně. Zoufale jsem si přála, abych viděla svého muže aspoň o zlomek vteřiny dřív, než vejdou oni. Seděl na lůžku. Beze slova jsme se na sebe dívali,“ vzpomíná na okamžik, kdy si pro jejího manžela přišlo gestapo, ve své knize s názvem Dvacet šest krásných let Ludmila Vančurová.

Při výslechu spisovatel všechna obvinění z ilegální činnosti popírá. O pár dní později, 27. května došlo k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Další výslech už se nekoná. Je třeba exemplárních trestů, aby Češi viděli, že i tak známý a respektovaný spisovatel může skončit na popravišti.

1. června byl autor Obrazů z dějin národa českého, které bohužel už nestihl dopsat, v nepřítomnosti postaven před stanný soud, který ho poslal, stejně jako stovky dalších lidí, rovnou na kobyliskou střelnici. Poprava byla vykonána ještě týž den navečer.