Doba jedová od toxikologa Jiřího Patočky a Anny Strunecké

Profesor toxikologie Jiří Patočka přednášel čtenářům o své nové knize.

Tipy na knížky Varlama Šalamova, Sabiny Bermanové, Hany Proškové a Hanse Christiana Andersena; Host: toxikolog Jiří Patočka, autor knihy Doba jedová; Recenze Mileny Marešové knihy Útěk z Berlína s podtitulem S židovskou hvězdou v kapse; Tradiční soutěž.










KNIŽNÍ TIPY:

Varlam Šalamov: Kolymské povídky
Varlam Šalamov vypsal své vlastní zkušenosti ze sovětských gulagů, kde prožil čtrnáct let. Najdeme tu téměř dokumentární svědectví o děsivých poměrech, které tam panovaly. Od drsných příběhů v této knize se nebudete moci odtrhnout. Stojí za to si připomenout i samotného autora, jehož knihy vycházely dlouho pouze mimo tehdejší Sovětský svaz. Například desetiletý trest dostal Šalamov za to, že označil Ivana Bunina za ruského klasika. Ztratil zdraví, opustila ho žena i dcera a po návratu do Moskvy žil v bídě. Kolymské povídky vydává jako první svazek edice knih Varlama Šalamova v překladu Sergeje Machonina a Jana Machonina nakladatelství G+G.

Varlam Šalamov: Kolymské povídky


Sabina Bermanová: Žena, která se ponořila do srdce světa
Zvláštní příběh vypráví mexická autorka Sabina Bermanová v knize Žena, která se ponořila do srdce světa. Hlavní hrdinkou je autistická dívka, která se v potápěčském úboru pod hladinou moře cítí jistěji než mezi lidmi. Jak asi dopadne její střet s nelítostným světem obchodu a zisku? Autorka napsala čtivý příběh, který v překladu Simonety Dombické vydala Jota.

Sabina Bermanová: Žena, která se ponořila do srdce světa










Hana Prošková: Jahody se šlehačkou
Jahody se šlehačkou se jmenuje kniha, ve které najdeme tři detektivky Hany Proškové. Zkušená autorka je známá i díky televizním inscenacím a filmům – Měsíc s dýmkou, Zvláštní případ a další. V této knížce najdete povídku Na pozadí laboratoře, Amanita phalloides ,což je muchomůrka hlíznatá a půjde nejspíš o otravu, a titulní Jahody se šlehačkou. Vydává Moba.

Hana Prošková: Jahody se šlehačkou










Hans Christian Andersen: Starý dům a jiné pohádky
Ještě jedna knížka pro děti, a to Andersenovy pohádky. Vycházejí v Albatrosu s klasickými ilustracemi Artuše Scheinera. Najdete tu Křesadlo, Divoké labutě ,Slavíka a další známé pohádky v překladu Františka Fröhlicha.

Hans Christian Andersen: Starý dům a jiné pohádky












NÁŠ HOST:

Kniha Doba jedová, kterou napsali Anna Strunecká a Jiří Patočka, vzbudila zájem čtenářů i výhrady některých kolegů obou odborníků. Škodlivé látky nás obklopují na každém kroku a stále víc lidí to zneklidňuje. Není divu, že se chceme dozvědět něco víc o konkrétních hrozbách a případně se jim vyhnout. Toxikolog Jiří Patočka,který vyučuje na Zdravotně sociální fakultě JčU v Českých Budějovicích potvrzuje, že právě o to autorům knihy šlo: upozornit na to, že doba jedová přináší lidem určitá rizika.

Jiří Patočka, Anna Strunecká: Doba jedová




RECENZE Mileny Marešové:

Margot Friedlanderová, Malin Schwerdtfegerová: Útěk z Berlína – S židovskou hvězdou v kapse
Dívka, která se vydá na samostatnou výpravu, může zažít zajímavá dobrodružství. Neměla by to ale být cesta vynucená okolnostmi a nesměla by se odehrát ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století v Berlíně. Už z názvu knihy Útěk z Berlína s židovskou hvězdou v kapse je zřejmé, že zábavy si tato žena mnoho neužila. Měla totiž v osobním průkaze připsáno ke svému jménu Margot ještě „Sára“. Je nepochybné, že při takovém úniku šlo o život.

Margot Friedlanderová, Malin Schwerdtfegerová: Útěk z Berlína. S židovskou hvězdou v kapse

Margot Friedlanderová se narodila v roce 1921. Její maminka pocházela ze Slezska a jako velmi agilní žena si v Berlíně zřídila podnikání v potahování knoflíků, k němuž se postupně přidal i její manžel, když se stal obchodníkem s krejčovskými stroji. I když rodiče pocházeli z židovských rodin, necítili žádný rozdíl mezi svou povahou a charakterem a mezi naturelem ostatních německých spoluobčanů. Ze vzpomínek vystupuje utěšená a prosperující rodinná historie, k níž patří starostlivá babička, světácký dědeček a rozvětvené příbuzenstvo.

V patnácti letech začala Margot chodit do školy pro módní návrhářky a prožívala první zamilovanost. Její mladší bratr Ralf byl nadaný hudebník. Od začátku třicátých let ale do zavedených pořádků zasáhlo jméno říšského kancléře Adolfa Hitlera, a především útisk namířený proti židům. Z autorčiných vzpomínek je zřejmé, jak nemožné bylo tehdy domyslit, co nastává. V knize říká: „To, co nám chybělo, nebyla odvaha, ale představivost. I kdybychom nakrásně přečetli celý Hitlerův Mein Kampf, nebrali bychom ho vážně. Nás se to netýkalo.“

Pravý opak se stal skutečností. Zdánlivý klid trval do listopadu 1938. Po Křišťálové noci bylo mnohé zřetelnější a narůstající hrozby nepřehlédnutelné. Rodičům Margot se nepodařilo emigrovat, příbuzní v Americe je nepřijali, jiní, z Brazílie, jim poslali falešné doklady. Válečná léta, agrese a otevřená diskriminace, to se stalo denní realitou. Slovo transport bylo výrazem smrtelného nebezpečí, jež nakonec postihlo i téměř celou Margotinu rodinu. Jen tehdy dvaadvacetileté dívce se podařilo uniknout. Patnáct měsíců se skrývala v několika bytech u cizích lidí. Pak byla prozrazena a deportována do Terezína, kde prožila zbytek války.
Svoje pobývání v „ilegalitě“ - to slovo překladatel nezvolil právě šťastně – nepopisuje autorka příliš konkrétně. Její pocit vyloučení, který ani léta z paměti nevymazala, se tu před čtenářem odvíjí jako temný, přízračný film.

Vyprávění Margot Friedlanderové o jejím „skrytém životě“ jistě nechybí tragika. O lidském strachu, o tom, že i mezi vlastními lidmi byli tzv. lovci židů, o tom všem čteme s pohnutím. Náhody, díky nimž dívka unikala z nebezpečí i občasná lehkovážnost, ukazují na vymknutý rámec doby. Fakt, že si dívka bez zázemí a konec konců i bez průkazu totožnosti mohla nechat ve válečném Berlíně udělat plastiku nosu, aby nevypadal tak židovsky, působí téměř neuvěřitelně.

Historii své rodiny, válečné zážitky i dobrý konec v podobě manžela, kterého autorka potkala v terezínském ghettu, sepisovala Margot Friedlanderová víc než dvacet let po válce, po svém odchodu z Německa do Spojených států amerických. Zanechala svědectví o zmařených letech svého mládí a mnoha zničených životech. Ale pro naději zde také zůstala vzpomínka na několik dobrých a obětavých lidí.



SOUTĚŽ:

Správná odpověď na minulou soutěžní otázku: Hlavní hrdina slavné Gogolovy hry Revizor se jmenuje Chlestakov. (73 správných odpovědí)

Výherci: J. Crhanová, R. Janoušková, M. Kočová, A. Lukšová, M. Slunečková, H. Vojtová


Nová otázka: 11. března slaví 55. narozeniny cestovatel a spisovatel Pavel Pavel. Proslavil se spoluprací s Thorem Heyerdalem. Na Velikonočním ostrově spolu stěhovali sochy moai a Pavel Pavel o tom napsal knihu, která vyšla nedávno v rozšířeném vydání s podtitulem Jak chodily sochy moai na Velikonočním ostrově. Jak se tato kniha jmenuje?

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 01 České Budějovice, nebo na e-mail: Hana.Soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.