Do české krajiny se vracejí tůně, které dokáží zadržet vodu i v době sucha

8. červen 2020 16:39

Někteří jihočeští zemědělci se snaží zadržet vodu v krajině vybudováním tůní. Většinu mokřin lidé v minulosti předělali na rybníky, pole nebo lesy. Zničili tak cenné biotopy, které jsou zásobárnou vody, ale také domovem mnoha živočichů a rostlin.

Ochranáři i někteří zemědělci se snaží napravit chyby předků a tůně vrátit zpět do naší přírody. Například zemědělec Jakub Helma chce vybudovat dvě tůně na podmáčené pastvině nedaleko Kapsovy Lhoty na Strakonicku. Z vyprávění rodičů i prarodičů ví, že se tady voda vždycky držela.

„Veškerá voda steče do kanálu, který je necitlivě zregulován, voda při větších deštích uteče do řeky Volyňky a není,“ popisuje. A to chce změnit. „Myslím si, že zadržování vody v krajině je v současné době nejvyšší priorita a každý zemědělec by se měl o to postarat,“ dodává.

Čtěte také

„Chtěli bychom vodu, která stéká z kopce, zadržet. Zde bychom měli to místo prohloubit a vybudovat dvě tůně, které zaberou přibližně půl hektaru. Pozemek byl kdysi daleko více podmáčen a nedal se vůbec zemědělsky užívat, teď už je zde vody podstatně méně, ale pořád si myslím, že se na tento projekt lokalita hodí a tůně se naplní,“ vysvětluje Jakub Helma.

Jihočeský kraj vznik nových tůní podporuje, v posledních pěti letech jich obnovil a vybudoval několik desítek na Českobudějovicku, Táborsku nebo Strakonicku.

„Jihočeský kraj se v některých chráněných územích snaží obnovovat nebo dělat nové tůně. Tím, že se vytvoří v nějakém území tůně, mohou se tam natáhnout i živočichové a nové druhy rostlin, ještě se může trochu vylepšit situace s hladinou spodní vody, ale záleží i na tom, jaká je půda a hornina pod ní,“ potvrzuje Hana Zahradníková z odboru životního prostředí.

Jakub Helma by chtěl další tůně vybudovat ještě poblíž Cehnic. V obnově i výstavbě těchto malých vodních nádrží bude pokračovat i Jihočeský kraj.

Spustit audio

Související