Dnes by se člověk musel hodně snažit, aby ho podmalba na sklo uživila

Jiří Honiss a jedna z jeho podmaleb na sklo

Bývaly doby, kdy takřka každou kapličku, boží muka nebo vesnické stavení chránil nějaký svatý obrázek, nejčastěji malovaný technikou podmalby na sklo. Nejstarší podmalba ve střední Evropě pochází z roku 1442 z rakouského poutního místa Mariazell.

Bývaly doby, kdy takřka každou kapličku, boží muka nebo vesnické stavení chránil nějaký svatý obrázek, nejčastěji malovaný technikou podmalby na sklo. Nejstarší podmalba ve střední Evropě pochází z roku 1442 z rakouského poutního místa Mariazell.

V Čechách bylo toto řemeslo rozšířené hlavně v předminulém století, a to v oblastech, kde bylo hodně skláren. Jedním z mála malířů, kteří se mu věnují dnes, je Jiří Honiss.

Podmalba na sklo Jiřího Honisse

Jednu ze svých podmaleb má v Opalicích, kde žije. „Využil jsem výklenek po zazděném okně, dal jsem tam rámeček se stříškou a v něm je svatý Isidor, patron orby a zemědělských prací. Dřív to byl hodně populární světec, často se tady zobrazoval a já ho tu mám, protože tu jsou hned záhonky, tak aby hlídal úrodu,“ ukazuje.

Malované na skle je také číslo popisné na domě. „Dělal jsem ho podle staré podmalby z doby kolem roku 1771, kdy Marie Terezie nařídila číslování domů. Přeložil jsem si z němčiny nápis, který zní: Když císař kázal číslovati, já to musím respektýrovati,“ dodává.

Při vytváření podmaleb na sklo se maluje na rub skleněné tabulky. Jiří Honiss používá barvy na plastikové modely. „Na skle se s nimi dobře dělá, fajn drží, a když zaschnou, tak už se nerozmáznou, což je důležité, protože se často maluje další barvou přes tu původní,“ vysvětluje.

Technika je také specifická tím, že nejprve musí namalovat kontury a detaily. „Prvně se dělá to, co je divákovu oku nejblíž, co je vepředu. Pak se postupně vybarvují další plochy a nakonec se podmaluje nějakou barvou pozadí,“ doplňuje.

Podmalba na sklo
Jedná se o malování na rub skleněné tabulky (na rozdíl například od vitráží). Je nutné postupovat v opačném pořadí než při malbě na plátno. Malíř podloží pod sklo předlohu, nejprve nakreslí kontury a detaily, které opticky vystupují do popředí, a po zaschnutí pokračuje vybarvením plochy, úplně na závěr namaluje pozadí. Tato technika je zvláštní tím, že neumožňuje dodatečné opravy a předloha je vzhledem k finálnímu dílu zrcadlově obrácená.

Jiří Honiss za svou práci už získal několik ocenění, naposledy cenu hejtmanky kraje za udržování tradic lidového umění.

Tvůrců podmalby na sklo podle něj v Čechách už asi moc není. „Myslím, že tak do dvaceti. Lidé si samozřejmě doma malují, tak někdo určitě maluje i na sklo, ale těch, co to dělají intenzivněji, asi moc není,“ říká.

V minulosti přitom malíři zapojovali do výroby obrázků celou rodinu. „Byly to takové dílničky, kde každý dělal nějakou operaci. Obrázek běžel kolem stolu, a když oběhl, byl hotov. Zpočátku to byl jenom přivýdělek sklářů z hutí, ale potom se z toho vyvinulo samostatné řemeslo,“ vypráví Jiří Honiss.

Jiří Honiss maluje na sklo svaté a patrony. Na vesnici za ním přijel i zájezd z Austrálie

Jiří Honiss vytváří podmalby na sklo. Dostal za to i ocenění ministra kultury

O více než sto let zpátky se pravidelně vrací Jiří Honiss z Mazelova na Českobudějovicku. Vytváří totiž podmalby na sklo.

Dnes by se podle něj člověk musel hodně snažit, aby ho podmalba na sklo uživila. „Já si to udržuji jako takovou libůstku, maluji jenom, když mě to baví. Když pak kolem Vánoc každý něco rychle chce, tak to už není ono a možná, že je to potom i na těch obrázcích poznat,“ dodává.

Jiří Honiss věří, že tradice řemesla přežije. „Vím tady o jedné mladé paní, která zdobí kapličky a boží muka. Občas se také účastním nějakých kurzů, kam přicházejí i mladší lidé, namalují si obrázek a jsou spokojení,“ vypráví.

Doba největší slávy podmalby na sklo je ale už bohužel zhruba sto let pryč. Nahradily ji nejdříve barvotisky a v dnešní době sociálních sítí a digitálních přístrojů už může působit opravdu velice archaickým dojmem. O to větší důvod je toto řemeslo, které kdysi pomáhalo přežít mnoha rodinám na Šumavě i v Novohradských horách, udržet.

Spustit audio

Související