Podmalby na sklo mají v jižních Čechách silnou tradici, zdobily každou domácnost

Jiří Honiss vytváří podmalby na sklo. Dostal za to i ocenění ministra kultury

Podmalby na sklo jsou typické pro lidové umění na Šumavě. Původně ale patřily k takzvanému vysokému umění, zlidověly v 19. století. A souvislost mají i s Velikonocemi.

V současné době se malování na sklo věnuje Jiří Honiss. „Nejprve mám sklo položené na šabloně a obtahuji kontury, potom se vybarvuje. Je to taková jednoduchá technika, kdy si namalujete nějakou předlohu nebo můžete použít třeba obrázek z časopisu, který se vám líbí, a namalovat si ho na sklo,“ popisuje.

Pro Jiřího Honise je podmalba na sklo koníčkem. Maluje většinou po večerech při poslechu rozhlasových povídek. Se stoletým kufrem a letitými kalamáři jezdí na řemeslné trhy a své umění předváděl před svátky také v Jihočeském muzeu na velikonoční výstavě.

Zde mají ve sbírkách nejstarší podmalby ze začátku 19. století. „Ta tradice je v jižních Čechách poměrně bohatá, protože tady máme významná centra okolo šumavských skláren a v oblasti Novohradských hor, kde také byla dlouhá sklářská tradice,“ říká kurátorka výstavy Hana Soukupová.

Podle Jiřího Honisse byla původně podmalba vysokým uměním, kterému se věnovali školení malíři. „Postupem času, díky tomu, že je ta technika jednoduchá, ale podmalba zlidověla. Z těch vysokých kruhů se dostala k městským malířům a dál na venkov, kde neškolení malíři malovali tyhle obrázky,“ dodává.

Časté jsou biblické motivy, madony, svatí, patroni. „Bylo to tenkrát v každé domácnosti a většinou se to dávalo nad vstupní dveře, aby to přivítalo hosta a aby to také zabránilo vstupu nějakých zlých sil,“ připomíná Jiří Honiss.

Velmi často se také objevovaly náměty související s Velikonocemi. Zachycovaly se události pašijového týdne. „Myslím, že jak dokumentujeme jednotlivé události toho týdne, tak ty podmalby jsou tady důležité, protože zachycují všechny nejvýznamnější události,“ doplňuje Hana Soukupová.

Podmalby na sklo jsou nejčastěji vidět v interiérech domů nebo bytů. Venku pak občas v kapličkách a výjimečně ve štítech venkovských domů.