Dlouhé dny a krátké světlé noci. Letní slunovrat přináší astronomické léto
Astronomické léto začíná letním slunovratem. Ten letos nastane 20. června v 22.51 hodin středoevropského času. „Jde o okamžik, kdy se slunce ocitne nejdál na sever od světového rovníku, čili má nejvyšší deklinaci. Vykoná nejdelší oblouk ve dne a nad obzorem,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.
V tomto čase máme nejdelší dny a nejkratší noci z celého roku. „Slunce se zároveň ponoří nejméně hluboko pod obzor, takže noci, i když je tma, jsou světlé. Nejsou to takové ty krásné, temné, sametové a hluboké zimní noci,“ dodává Jana Tichá.
Související
-
Do Turkestánu i na Tahiti jel kvůli pozorování oblohy politik a astronom Milan Rastislav Štefánik
Spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik byl uznávaným astronomem. Pracoval pro francouzského vědce Janssena na observatoři v Meudonu.
-
Erupce na Slunci mohou díky novému dalekohledu lidé vidět na vlastní oči z budějovické hvězdárny
30 tisíc lidí ročně navštíví hvězdárnu a planetárium v Českých Budějovicích. Chodí sem jednotlivci, ale také školní výpravy, kterým astronomové nabízejí různé programy.
-
Co je Pluto, když ne planeta? Astronomové nakonec vymysleli úplně novou kategorii vesmírných těles
Když v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie vyřadila ze seznamu planet Pluto, stála před otázkou, kam těleso nově zařadit. Jednalo se i o diplomatický problém.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
