Polární záře v Česku je vzácná. Objeví se jen, když je aktivita Slunce vysoká a sluneční vítr silný
Letos v květnu pozorovatele oblohy v celém Česku nadchla polární záře. To je podle jihočeské astronomky Jany Tiché zvláštní a pro naše zeměpisné šířky také vzácný jev.
„U nás se polární záře objeví pouze, když je aktivita Slunce hodně vysoká a proud částic ze Slunce, sluneční vítr, tak výrazný, že se částice dostanou meziplanetárním prostorem až k Zemi,“ líčí Jana Tichá.
Částice pak zasáhnou vrchní vrstvy atmosféry Země, reagují s jejími částicemi, ionizují je. Následkem toho se objeví polární záře.
Související
-
Dlouhé dny a krátké světlé noci. Letní slunovrat přináší astronomické léto
Astronomické léto začíná letním slunovratem. Ten letos nastane 20. června v 22.51 hodin středoevropského času. Jde o chvíli, kdy se slunce ocitá nejdál na sever od rovníku.
-
Do Turkestánu i na Tahiti jel kvůli pozorování oblohy politik a astronom Milan Rastislav Štefánik
Spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik byl uznávaným astronomem. Pracoval pro francouzského vědce Janssena na observatoři v Meudonu.
-
Květnovou oblohu zdobí Eta Akvaridy. Meteorický roj za sebou zanechává Halleyova kometa
K nejzajímavějším úkazům na květnové obloze patří meteorický roj Eta Akvaridy. „Je to jeden ze dvou rojů, které souvisí s Halleyovou kometou,“ uvádí astronomka Jana Tichá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
