Divočáků přibývá, přibližují se k městům a schovávají se v polích s řepkou nebo kukuřicí

divočák - divoké prase
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy divočák - divoké prase

Léta se mluví o přemnožení divočáků a škodách, které způsobují. Problém ale trápil už naše předky. Myslivec Milan Smetana z Českých Budějovic připomíná, že ho musela řešit i Marie Terezie.

„Prasata začala dělat takovou škodu, že Marie Terezie v roce 1786 na tlak zemědělců vydala výnos, že kdo se o zvěř stará, chová ji a loví, je povinen nahrazovat škody. V této souvislosti byla prasata postupně redukována a nakonec soustředěna do obor,“ říká.

Situaci změnila druhá světová válka. Při bojích padly ploty obor a prasata se opět dostala do volné přírody. Po skončení války k nám postupovala i zvířata z okolních zemí.

Z tří tisíc na 144 tisíc

Narůstající počty divočáků potvrzuje statistika. V roce 1965 bylo v České republice uloveno tři tisíce kusů černé zvěře, v roce 1970 už to bylo pět tisíc, v roce 1990 56 tisíc, v roce 2000 68 tisíc a v roce 2010 dokonce 144 tisíc.

Největší škody páchají prasata podle myslivce na zemědělských půdách. „S nástupem většího výsevu řepky a kukuřice se divočáci postupně dostávali do těchto lokalit. Když nám prase zaleze do hektarového lánu, tak ho nevidíme až do samotné seče, schová se tam, má tam vše, co potřebuje,“ doplňuje Milan Smetana.

Centrem Budějovic běhal divočák. Zdemoloval obchod a zranil ženu na ulici

Divoké prase vběhlo do centra Českých Budějovic.

Poklidnou předvánoční atmosféru v Českých Budějovicích narušila sobotní návštěva divočáka. Ten se krátce před polednem vydal přes park Stromovka až k Rabenštejnské věži v centru města.

Dalším problémem je, že lidé stříleli vodicí bachny a velké kusy. „Selata se přestala orientovat podle pobytových znaků, moči bachyň a slin kňourů na stromech, a bez těchto velkých kusů je to jako když vezmete dětem mámu a vychovává je někdo jiný, pak vidíme škody selat,“ popisuje myslivec.

Rozmach divoký prasat je značný, dostávají se až k městům a na soukromé pozemky. Potvrzuje to i nedávný případ, kdy divočák proběhl centrem Českých Budějovic. „Myslím, že to bylo přes Stromovku. Kdo jezdí kolem letiště, ví, že jsou vyseté vysoké plochy kukuřic kolem celé Plané až k řece. Prasata se pak dostanou v noci přes hlavní silnici a není pro ně problém přeplavat řeku,“ dodává Milan Smetana.

Myslivecký pohled na přemnožení divočáků přináší magazín Máme rádi zvířata. Dále se věnuje sportovnímu rybolovu v zimě, přináší třetí díl seriálu o historii jihočeského rybníkářství a příběh o duševních schopnostech psa, který nám poslal posluchač ze Žirovnice.

Spustit audio

Související