Dětem z Ukrajiny pomáhají krátit čas v uprchlickém centru lektorky Alšovy jihočeské galerie

S dětmi vyrábějí malé knížečky, do kterých si pak mohou kreslit a zapisovat zážitky. „Vybereme barevné listy, které svážeme v knížečku. Formát se dá zastrčit i do kapsy a vzít s sebou. Je to komorní dílko. Chceme, aby ty listy byly barevné, aby vnesly trošku veselejší náladu, aby to děti oslovilo,“ popisuje lektorka Irena Friessová.

Spolu s kolegyní Evou Drančákovou je v krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině skoro každý den. Dětem se snaží zpříjemnit čas a čekání, zatímco jejich matky nebo babičky vyřizují potřebné formality.

„Většinou děti obejdu a zeptám se jich. Já je oslovuji rusky, protože to je jazyk, který jsem se naučila jako malá, ale naše kolegyně, která ubytovala doma ukrajinskou rodinu, nám pomohla připravit i takový slovníček,“ líčí Eva Drančáková.

Čtěte také

Strakonická nemocnice nabízí ukrajinským uprchlíkům ubytování, ale i práci

Lektorky se setkávají se spoustou syrových příběhů, ale zažívají s dětmi i milé situace. „Třeba setkání s jedním malým klukem, prvňákem. My vždycky děti prosíme, aby se nám podepsaly. On začal psát, ale psal spoustu písmenek. Jeho maminka se smála a říkala, že si jako prvňák není úplně jistý, která písmenka v jeho jméně jsou, tak píše všechny, co zná. To bylo moc milé a já si uvědomila, že byl vytrhnutý z toho, co by se měl teď učit a co by měl poznávat,“ vypráví Eva Drančáková.

Edukační pracovnice se během tvorby postupně také zdokonalují v ukrajinštině. „Na základě toho, co děti nakreslí, nám říkají slovíčka. Máme tu další papír, na kterém si vytváříme takový svůj pracovní slovníček,“ potvrzuje Irena Friessová.

Hned vedle edukačního koutku jsou na letišti také psychologové a duchovní. Všichni tak vzájemně spolupracují a snaží se dospělým i dětským uprchlíkům co nejvíce ulehčit situaci.