Dělat špičkovou akademickou medicínu znamená věnovat tomu významnou část života, říká profesor Jan Starý
Jednasedmdesátiletý lékař, rodák z Českých Budějovic, profesor Jan Starý zasvětil svůj život léčbě dětské leukémie. Začínal v sedmdesátých letech, kdy výsledky lékařské péče o pediatrické hematoonkologické pacienty, jak se jim odborně říká, byly více méně tristní. Netrvalo ovšem dlouho a profesor Jan Starý se stal jedním z hlavních hybatelů reformy celého oboru.
Dětský hematolog a onkolog profesor Jan Starý hostem Filipa Černého v pořadu Jihočeši.
„Dělat špičkovou akademickou medicínu znamená věnovat tomu významnou část svého života, nejen pracovní dobu; od do se dá dělat dobrá medicína, ale nedá se tak dělat ta špičková.“
Autorem těchto slov je profesor Jan Starý, dětský lékař, vědec, průkopník v oblasti pediatrické hematologie a onkologie. Jeho profesní život je spojen s Fakultní nemocnicí v pražském Motole, kde byl dlouhá léta právě přednostou Kliniky dětské hematologie a onkologie.
Profesor Jan Starý se narodil v roce 1952 v Českých Budějovicích.
„Bod zlomu přišel, když jsme dali dohromady výsledky jednotlivých pracovišť, kde se děti s leukémií léčily, což bylo deset nemocnic,“ vzpomíná na nesnadné počátky reformy léčby dětských hematoonkologických pacientů profesor Jan Starý.
Dnes jednasedmdesátiletý lékař, rodák z Českých Budějovic, jehož profesní život je spjat s nemocnicí v pražském Motole, stál u zavádění moderních léčebných postupů v tehdejším Československu.
„Každý tenkrát léčil, jak uznal za vhodné, neexistovaly jednotná doporučení a výsledky byly všude více či méně tristní,“ říká o stavu, který panoval v jeho oboru během normalizace.
„V polovině osmdesátých let jsme proto vytvořili pracovní skupinu, která se rozhodla, že zavedeme na našich pracovištích péči podle protokolů, které vypracovali kolegové v tehdejším západním Německu,“ vysvětluje.
I když se až do konce osmdesátých let zdravotnictví i nadále potýkalo třeba s omezeným množstvím moderních léků, tak přesto tohle odstartovalo změny, které pak po pád železné opony nabraly na rychlosti. „Já jsem šel z jedné zahraniční stáže na druhou, jezdil do světa na konference, kde nám byli všichni naklonění,“ popisuje Jan Starý první roky po pádu komunismu. „Velmi rychle jsme také začali s transplantacemi kostní dřeně,“ dodává.
Profesor Jan Starý byl za své zásluhy v oborech dětské hematologie a onkologie oceněn celou řadou vyznamenání, od medaile předsedy senátu po ceny ministra zdravotnictví či školství. V pořadu Jihočeši si můžete poslechnout jeho vzpomínky na dětství v Budějovicích i vyprávění o pokroku, ke kterému došlo v léčbě leukémie.
Související
-
Mladý autista pracuje, ministruje v kostele a touží po lásce
O pozitivních příkladech uplatnění lidí s poruchou autistického spektra mluví odborník na tuto problematiku Přemysl Mikoláš.
-
Žen s rakovinou prsu v Česku přibývá, počet zemřelých ale klesá. Pomáhá včasná diagnostika
Slyšet z úst lékaře diagnózu „rakovina“ je asi noční můrou většiny z nás. Navíc počet karcinomů v populaci vzrůstá. V případě rakoviny prsu ale medicína dává velkou šanci.
-
Revoluční léčba mrtvice. Bypass na mozku zachraňuje pacienty i v případech, kdy jiné postupy selžou
Mozková mrtvice patří mezi tři nejčastější příčiny úmrtí u nás. Většinou je na vině ucpaná tepna. Lékaři mohou sraženinu rozpustit, nebo vytáhnout. Ne vždy to ovšem jde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.