Defibrilátory pořídilo mnoho podniků a institucí. Po letech bez servisu ale přístroj nemusí být plně funkční
AED, automatizovaný externí defibrilátor, to je přístroj, který před časem hojně pořizovaly velké firmy, ale i společenské instituce, kulturní zařízení, úřady, sportovní areály a další. V záchranné akci jsou tyto přístroje jen zřídka. Snadno se tak zapomene na jejich servis a může se stát, že po letech už defibrilátor nebude plně funkční.
V letech 2019 a 2020 přišel boom automatizovaných externích defibrilátorů. Nemálo firem a institucí si přístroje zakoupilo v dobré víře, že pomohou v případě nouze, tedy zástavě krevního oběhu návštěvníků i náhodných kolemjdoucích. Pak ale následovalo období covidu, dva roky různých omezení a na defibrilátor se možná leckde zapomnělo. A když ne na něj, tak na jeho servis.
Defibrilátor, který je od roku 2020 na recepci Českého rozhlasu České Budějovice, kontroluje Jan Mach z odborné dodavatelské firmy. „Na každém AED přístroji je malý displej, který ukazuje, zda je připraven k provozu. Upozorní na případnou závadu nebo vybitou baterii,“ popisuje.
Na baterii defibrilátoru je vždy uvedena minimální trvanlivost. „Pokud přístroj zakoupíme, většinou je vybaven bateriemi s životností tři, čtyři, nebo šest let,“ upřesňuje Jan Mach.
Čtěte také
Výrazně kratší expirační dobu ale mají elektrody. „Nalepovací elektrody mají trvanlivost dva až dva a půl roku, takže pokud ten přístroj necháme někde zavřený, nevšímáme si ho a pak dojde k situaci, že ho budeme potřebovat, může se stát, že celá investice vyšla vniveč a nepomůže nám,“ upozorňuje Jan Mach.
Elektrody jsou totiž podle něj potřeny gelem, který zajišťuje kvalitní přenos energie mezi přístrojem, elektrodou a tělem zachraňovaného. „V okamžiku, kdy již mají životnost za sebou, gel vysychá a funkce je ohrožena,“ dodává.
Podle mapy aplikace Záchranka je v Českých Budějovicích a nejbližším okolí kolem šedesátí automatizovaných externích defibrilátorů v různých firmách a institucích. Není ovšem jisté, jestli každý majitel myslí i na servis. „Plošné vybavení v Českých Budějovicích je doopravdy velmi kvalitní, nicméně my nemáme databázi a nejsme schopni podrobně mapovat, kdo údržbu prováděl,“ uzavírá Jan Mach.
Související
-
Přístroj, který pomůže zachránit život, je v každou denní dobu k dispozici na recepci rozhlasu
Automatický externí defibrilátor pořídil do své budovy Český rozhlas České Budějovice. Přístroj pro resuscitaci člověka se srdeční zástavou zvládne obsluhovat každý.
-
Tísňové tlačítko a čidlo pohybu mohou zachránit život. Služba NADOSAH je pojistkou třeba pro seniory
NADOSAH – to je název služby, která nabízí podporu pro tísňové situace. Jde o sestavu několika zařízení. Ta dokáží přivolat pomoc i zaznamenat, že se klient nepohybuje.
-
Selhání srdce může být plíživé. Všímejte si svého dechu už od 40 let
Chronické srdeční selhání trápí v Česku více než 230 tisíc pacientů. Rozvine se u každého pátého člověka nad 40 let a je nejčastějším důvodem hospitalizace lidí nad 65 let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
