Chlapec vyplázl na projíždějící sovětské tanky jazyk, zachránili ho čeští vojáci
Karel Větrovec se narodil v roce 1932 v Kadově na Blatensku. Vystudoval na učitele a jeho první štací se staly Kašperské Hory. S manželkou a dětmi bydlel v roce 1968 v kantorském bytě přímo ve škole, 21. srpna se chtěl vypravit s kamarádem na houby.
„Měl jsem připraveno, že půjdu se svým přítelem, který tady v Kašperských horách dělal velitele posádky, na houby. Asi v jednu hodinu v noci mi někdo klepe na okno. Koukám, že tam stojí Jirka. Říkám: To půjdeme takhle brzy na houby? A on říká: Nepůjdeme nikam, protože nás obsazují Rusové,“ vzpomíná.
Okupanti před Kašperské Hory dorazili odpoledne kolem půl čtvrté. Hned začalo vyjednávání, protože čeští vojáci nechtěli pustit cizáky do města. „Naši vojáci měli tady na stráni připravené kulomety a říkalo se, že tehdejší kapitán jim vydával ostrou munici, kdyby bývalo něco začalo,“ vypráví Karel Větrovec.
Chtěli se schovat ve štolách v údolí
Škola, ve které bydlel, stála na kraji. „Obávali jsme se, že kdyby začala nějaká střelba, tak první zásah dostane škola, náš byt. Žena se bála, říkala, že bude válka, proto jsme chtěli stěhovat děti,“ líčí.
Jeho manželka Jarmila si na to také dodnes vzpomíná. „Chtěli jsme se schovat tady ve štolách v údolí. No, legrace to nebyla. Nikdo nevěděl, co se děje, šířily se pověsti, poplašné zprávy. Nikdo jsme to nečekal, bylo to opravdu přepadení,“ dodává.
V Budějovicích se v srpnu 1968 vyráběly odznáčky, ale také tužky s Dubčekem
Dubček, Svoboda, Smrkovský – to jsou politici spojení s takzvaným Pražským jarem. Českoslovenští občané jim věřili i v srpnu 1968, poté, co k nám přišly okupační armády takzvaných spřátelených zemí. Dubčeka lidé tehdy nosili připíchnutého na hrudích.
„Nakonec se vyjednalo, že budou sovětští vojáci přesunuti na takovou střeleckou pozici, kde měli vojáci dřív cvičiště. Oni skutečně na to přistoupili a ubytovali se tam,“ doplňuje Karel Větrovec.
Ten si také vybavuje historku, jak jeho žák vyplázl jazyk na projíždějící sovětské vojáky. „Když si toho všimli, byli pobouření a chtěli toho chlapce chytit. Naši příslušníci SNB prohlásili, aby ho nechali, že prostě nemá rozum, a tím ho zachránili, protože oni by si ho možná odvezli s sebou, vyslýchali a kdoví, jak by to s ním dopadlo,“ říká.
Kvůli postojům k okupaci v srpnu 1968 vyhodili Karla Větrovce ze školy. Pracoval pak jako skladník.
Související
-
Podomácku vyráběnými vzkazy dávali lidé najevo svůj nesouhlas s okupací
„Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil!“ To je jeden z nejznámějších vzkazů, kterým lidé reagovali na příjezd okupačních armád. Podobná hesla se objevovala po celé zemi.
-
Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje
21. srpen 1968 – toto datum zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk do naší země. Důležitým a nejrychlejším zdrojem informací byl tehdy Československý rozhlas.
-
Ondřej Soukup: Jak se Rusko dnes dívá na okupaci v srpnu 1968?
Z pohledu Ruska jsou mrtví během srpnové invaze statistikou na úrovni zahynulých během dopravních nehod za jeden víkend. V SSSR povraždil režim miliony svých občanů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
