Černá sanitka, štěňátka, infikované pomeranče. Internet je plný výmyslů, takzvaných hoaxů

Překvapená dívka u počítače
Překvapená dívka u počítače
Podvodné emaily slibující nečekané dědictví nebo královskou výhru nejsou jediným nešvarem, na který si musíme dávat pozor v době internetu. Po síti se šíří také různé poplašné, nepravdivé a někdy i nebezpečné zprávy. Používá se pro ně převzaté označení hoax.

Hoaxy jsou vlastně jen moderní obdobou něčeho, co existuje od pradávna. „Není to nic jiného než novinářská kachna, výmysl, městská legenda. Jsou to prostě takové ty historky, které se kdysi šířily ústně. Mnozí si možná pamatují, jak se vyprávělo o černé sanitce, která jezdí po městě a krade lidi na orgány,“ říká Josef Džubák ze serveru hoax.cz.

Výmysly pocházejí z lidové tvořivosti. Neznámý autor sepíše nějakou historku, mnohdy se původně může jednat jen o vtip, nebo upraví starý drb a rozešle jej po internetu. Příjemci zprávu šíří dál a dál. Někdy je na počátku i pravdivá informace, kterou ale někdo upraví a přetvoří v hoax.

Jedním z nejznámějších je hoax o štěňátkách, která potřebují domov. „Může to být nejprve pravda, ale najde se nějaký vtipálek, který zprávu upraví. Napíše tam, že štěňátka budou utracena, a o to více lidé ten email šíří a ani se nesnaží ověřit, jestli je to pravda,“ popisuje Josef Džubák.

Tajná informace o převařování mléka pod obalem?

Mezi typické hoaxy poslední doby patří fáma, že se v obchodech prodávají pomeranče napíchané infikovanou krví. „Zpráva původně vznikla někde v anglicky mluvících zemích. Asi po roce byla přeložena do češtiny a šířila se i u nás,“ upřesňuje Josef Džubák.

Objevuje se také hoax o několikrát převařovaném a prodávaném mléce. „Ve zprávě se píše, že aby lidé zjistili, kolikrát je mléko převařené, mají se podívat pod obal. Které číslo na obalu chybí, tak tolikrát údajně to mléko bylo vráceno do obchodu. Toto samozřejmě není pravda. Čísla na obalu značí linku, na které byl vyroben obal, a se samotným mlékem nemají vůbec nic společného,“ upozorňuje Josef Džubák.

Mléko (ilustr. obr.)

K šíření poplašných zpráv se využívá všech možností. To, co si lidé dříve říkali ústně a později po telefonu, se dnes snadno a rychle předává prostřednictvím emailu, sociálních sítí a dalších internetových služeb.

Podle Josefa Džubáka si mnoho typických rozšiřovatelů zprávu často ani pořádně nepřečte a jen pro případ, že by náhodou byla pravdivá, ji předají dál. Často tak zbytečně prozradí i spoustu emailových adres svých přátel a známých.

Vedou zvířátka a prosby o pomoc

Mezi nejčastěji přeposílané hoaxy patří ty, které se týkají zdraví, zvířátek a proseb o pomoc. „Objevují se buď zcela vymyšlené prosby, že existuje nějaké nemocné dítě a nějaká společnost slíbila za každé přeposlání emailu příspěvek na léčbu, nebo se zprávy mohou zprvu zakládat na pravdě. Pamatuji si případ, kdy před 17 lety doopravdy ležel v nemocnici člověk a nutně potřeboval krev. Jeho kamarádi v době začátků internetu rozeslali email. Zpráva byla aktuální asi dva dny, ale nejvíc se začala šířit za čtvrt roku, po roce se objevily různé obměny a dokonce za čtyři roky vyšla i v denním tisku,“ vzpomíná Josef Džubák.

Nejzásadnější podle něj je používat zdravý rozum. Než podobnou zprávu rozešlete, zkuste se nad ní zamyslet a hledejte informace. Na výmysly upozorňuje například server hoax.cz, který dává slovo i odborníkům.

Najdete zde také databázi známých hoaxů. „V současné době tam uvádíme už přes tisíc nesmyslných zpráv a ve světě existuje spousta podobných serverů. Často stačí jednoduše použít internetový vyhledávač. Když do něj zadáte větu ze zprávy, je velká pravděpodobnost, že vyhledávač odkáže na hoax.cz nebo podobné stránky,“ radí Josef Džubák.