Cena másla roste, ale dodavatelé mléka dostávají pořád stejně

Například majitel mléčné farmy v obci Mojné Václav Šítal by bez dotací jen těžko pořídil robotickou dojičku v hodnotě čtyři a půl milionu korun. „Výkupní cena mléka se moc nezvedla. Spíš je problém, že přijde občas krize, cena mléka klesne na pět nebo šest korun, pak se vyhoupne pomalu na deset a pak zase spadne zpátky. Hrozně to kolísá, což není moc dobré,“ říká.

Před třinácti lety Václav Šítal prodával mléko za osm korun za litr. Dnes je jeho odkupní cena přibližně o šedesát haléřů vyšší. „Nevím, proč ceny v obchodních řetězcích lezou tak vysoko. My máme v současné době asi osm korun padesát za litr mléka a cena másla už se pohybuje kolem sedmdesáti korun,“ dodává.

Cena za odkup mléka se zvyšuje jen mírně, naopak dodavatelům neustále stoupají náklady. „Začínal jsem asi na 50 hektarech, dnes mám necelých 150 hektarů a 60 dojných krav, takže příjmy jsou tedy vyšší, ale i náklady jsou vyšší. Zisk není takový, jaký by si člověk představoval,“ popisuje. Bez dotací by jeho mléčná farma nemohla vůbec fungovat. Na jednom litru mléka vydělá 50 haléřů.

Problémy mají ale i velkochovy, které zaměstnávají více lidí. „Dneska je problém i s pracovní silou v živočišné výrobě. Lidi platí nadprůměrem v České republice, aby vůbec byli schopní stavy v živočišné výrobě udržet,“ připomíná místopředseda Mlékárenského a hospodářského družstva JIH Zdeněk Houška.

Momentální poptávka po tučných výrobcích se podle něj velkochovů příliš nedotkne. Plemena s tučnějším mlékem zavedou spíš menší chovatelé. „Ten tlak na obsah složek, který v současné době je, donutí celou řadu zemědělců hlavně v menších farmách. Větší farmy, které jsou najeté na nějaký systém, v něm budou pokračovat dál,“ dodává.

Výkupní cenu mléka u nás určují mlékárny. Například v sousedním Německu si ji ale stanoví sami chovatelé.