Část bývalé židovské čtvrti v Hluboké nad Vltavou chce developer proměnit v moderní bytové domy
Patří k nejstarší zachovalé zástavbě ve městě. Soukromý developer teď ale chce část bývalé židovské čtvrti v Hluboké nad Vltavou přestavět na bytové domy. Někteří obyvatelé s tím nesouhlasí a iniciovali zapsání historických budov na seznam kulturních památek. Jak zjistil Český rozhlas, ministerstvo kultury už žádost začalo posuzovat.
„Základem není snaha bránit developerovi, ale spíš snaha ozřejmit hodnoty lokality. Stavby tvoří ucelený soubor, který je urbanisticky nesmírně působivý a cenný. Domy spojuje společný osud, tvoří samostatnou samosprávnou židovskou obec,“ říká hlubocký zastupitel a architekt Martin Veber.
Domy stojí nad Podhradským rybníkem, v současnosti jsou nevyužívané. „Jde o to, že celá lokalita si dodnes zachovala původní urbanistickou strukturu, která je nesmírně malebná. Objekt je prázdný asi čtyři až pět let od té doby, co tady skončila výroba uzenin. Mnohem zajímavější je ale to, že tahle výrobna byla historicky také výrobnou, ale nikoli uzenin, nýbrž rybích výrobků pro Židy,“ dodává Martin Veber.
Současný majitel, společnost VAV Development, komplex budov zakoupila v roce 2020. Podle jejího jednatele Karla Váchy je od počátku cílem obnovit v místě původní účel, tedy bydlení.
Zdůrazňuje, že nehodlá objekty kompletně srovnat se zemí. „Zčásti bychom třeba museli některé zdi domů ubourat, nebo od základů postavit nové, ale v každém případě jsme vždy uvažovali o tom, že ten ráz a objem stavební hmoty budeme chtít zachovat,“ uvádí Karel Vácha.
Společnost se zároveň také nebrání tomu, aby komplex získal památkovou ochranu. „Byty tam samozřejmě budeme moci postavit, ale třeba s nějakým omezením. Na druhou stranu, ministerstvo kultury nám zase může přispět nějakou dotací. Teprve uvidíme, co to pro nás bude znamenat,“ doplňuje Karel Vácha.
Čtěte také
Vedení města záměr podporuje, klade si pouze podmínku, aby souběžně s případnými byty vznikl i dostatečný počet parkovacích míst. Podle hlubockého starosty Tomáše Jirsy domy chátraly a na prodej byly několik let. „Pracovníci Národního památkového ústavu jezdí kolem těch objektů na hlubocký zámek desítky let a nikdy je nenapadlo, že by to mohla být kulturní památka,“ podotýká.
Národní památkový ústav navrhuje na seznam zapsat tři objekty, včetně přilehlé synagogy, která je z roku 1907 a dnes ji vlastní Československá církev husitská.
Podle ředitele českobudějovického odborného pracoviště Daniela Šnejda spočívá historická i kulturní hodnota komplexu v několika rovinách. „Nejcennějším objektem je číslo popisné 8, což je dům z 18. století, kde jsou cenné historické konstrukce v interiéru. Nepochybně patří k těm nejstarším a mimořádně dobře dochovaným objektům na Hluboké,“ uvádí.
Posouzení žádosti ze strany ministerstva kultury může trvat i několik měsíců. Postupně se k ní budou vyjadřovat i další instituce, které se podle zákona řízení účastní.
Související
-
Hala se zaoblenou plechovou střechou. Hluboká nad Vltavou odtajnila projekt na krytý zimní stadion
Hokejisté v Hluboké nad Vltavou by mohli už brzy využívat své kluziště celoročně. Radnice odtajnila návrh na nový krytý stadion. Vyrůst má na místě stávající ledové plochy.
-
Téměř 500 let stará zámecká vodárna v Hluboké zase funguje. Dodává vodu do kašen a na zalévání
Zámecká vodárna v Hluboké nad Vltavou ze 16. století je už zase plně funkční. Památkáři spustili zásobování zámku vodou pomocí Francisových turbín z roku 1908.
-
Bývalá kasárna ve Vyšném v Českém Krumlově se mají proměnit v soběstačnou čtvrť
Nová městská čtvrť pro více než tři tisíce obyvatel zasazená do krajiny pod Kletí. Do této podoby by se za několik let měla proměnit opuštěná českokrumlovská kasárna.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Inzeroval tam i Google, nyní svou reklamu stáhl
-
Reforma péče o duševní zdraví se zmařila, říká psychiatr. Duševní obtíže má přitom 16 procent Čechů
-
Spíš pomalé zotavování než ekonomický zázrak. Řecko se zvedá, životní úroveň obyvatel ale klesla
-
Přizpůsobit se i bojovat. Klimatickou situaci zvrátíme, čím dříve zavřeme emisní kohout, říká Jan Dusík