Bolest, ale i ztrátu kontroly nad vlastní končetinou může způsobit vyhřezlá meziobratlová ploténka
Čtrnáct a půl tisíce operací páteře ročně provedou lékaři ve zdravotnických zařízeních v České republice, 800 z nich v českobudějovické nemocnici. Ve skoro třech čtvrtinách případů řeší degenerativní stavy. Podle specialisty na operace páteře, takzvaného spondylochirurga Petra Nesnídala z neurochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice se nejčastěji jedná o onemocnění meziobratlové ploténky.
„Páteř má jednotlivé obratle spojené meziobratlovými ploténkami. Ploténka působí jako polštář, při každém pohybu, sednutí, stoji zabraňuje přenášení vah, gravitačních sil rovnou na obratlová těla,“ připomíná lékař.
V průběhu dospívání a dospělosti ale dochází k chronickým změnám v meziobratlových ploténkách, objevují se trhlinky. Až ploténka už neudrží svůj tvar a vyhřezne. „Může to vzniknout akutně, třeba při zvednutí těžkého břemene, nebo to může jít postupným procesem,“ doplňuje Petr Nesnídal.
„Pokud ploténka vyhřezne někam mimo páteř, tak se nic nestane. Pokud ale vyhřezne do oblasti, kde jsou nervové struktury z páteřního kanálu, může vyvolat bolest, ale také tlačit na nějakou nervovou strukturu, což vede i k tomu, že pacient například přestává ovládat končetinu v nějaké části. A to už je varovná známka, abychom něco dělali,“ popisuje.
Čtěte také
Pokud příznaky nejsou akutní, jako například ztráta kontroly močového měchýře, lékaři nejprve postupují konzervativně. „Ploténka je z velké části tvořena tkání s vodou, může se zmenšit, posunout na místo, kde tolik nevadí. Až když selže konzervativní terapie, nastupujeme my chirurgové,“ vysvětluje Petr Nesnídal.
Operace podle něj zbaví pacienta potíží, zásah je často minimální. „Odstraňujeme jenom tu část, která vadí a přímo tlačí na nějakou nervovou strukturu. Pokud je nález větší a spojený s dalšími chronickými problémy nebo fyzickými známkami přetěžování páteře, přemýšlíme o radikálnějším výkonu, například odstranění celé ploténky, kterou bychom pak měli nahradit, případně i danou část páteře nějak zpevnit,“ uvádí.
Každá operace s sebou nese vždy rizika z celkové anestezie, hrozí krvácení, alergická reakce, poranění cévních struktur, ale chirurg Petr Nesnídal zdůrazňuje, že zákroku není třeba se bát. „Operací páteře se u nás provádí tisíce ročně, erudice je vysoká a rizika opravdu minimální, blíží se téměř nule,“ říká.
Celý rozhovor o operacích páteře s chirurgem Petrem Nesnídalem si poslechněte v magazínu Zdravíčko.
Související
-
Žen s rakovinou prsu v Česku přibývá, počet zemřelých ale klesá. Pomáhá včasná diagnostika
Slyšet z úst lékaře diagnózu „rakovina“ je asi noční můrou většiny z nás. Navíc počet karcinomů v populaci vzrůstá. V případě rakoviny prsu ale medicína dává velkou šanci.
-
Pokud rakovina zasáhne štítnou žlázu, lékaři orgán odeberou. Jeho funkci pak nahradí tabletami
Rakovina štítné žlázy patří mezi závažné diagnózy tohoto motýlovitého orgánu v krku. Jak uvádí endokrinolog, objeví se u třiceti až šedesáti lidí na milion obyvatel ročně.
-
Zachraňujte psychickou pohodu, pak až stravování, radí lidem se střevními záněty odbornice na výživu
Veroniku Hanzlíkovou odborné znalosti i vlastní zkušenost dovedly k výživovému poradenství, pomáhá lidem s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou či dráždivým tračníkem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
