Bezpečí a klid najdou obojživelníci v tůni, která vzniká u Maříže nedaleko Slavonic

„Vzniká tu soustava mokřadů a tůně s rozlohou asi dva tisíce metrů čtverečních, což je obrovská plocha. Necháváme tam třeba i pařezy, to je jedna z podmínek, aby tam bylo také staré dřevo, aby byl ekosystém co nejrozmanitější,“ ukazuje ekologický poradce Jiří Müller z firmy Starkon, která tůň u Maříže buduje.

Tůň se hloubí hned vedle rybníka, což má svůj důvod. „V tůni je menší hloubka a není tam predační tlak ryby. V rybníce ta rybí obsádka obojživelníky a larvy zlikviduje, proto je potřeba stavět tůně, kam by se neměly dostat ryby. Tam budou mít živočichové vázaní na vodu klid,“ vysvětluje Jiří Müller.

Nová tůň u Maříže nedaleko Slavonic|foto:Eva Musterová Marvanová, Český rozhlas

Před samotnou stavbou tůně udělali odborníci biologický průzkum okolí. Zjistili, že se u Maříži vyskytují mimo jiné čolci obecní, rosničky, ropuchy, skokani obecní, zelení i krátkonozí.

Živočichové si tůň najdou sami. „Oni hledají vhodná místa pro rozmnožování. Jen co se oteplí, začnou vylézat a hledat si místa. Už příští rok to tady bude žít nádherně,“ myslí si ekolog.

Podle vedoucího oddělení ochrany životního prostředí Městského úřadu Jindřichův Hradec Petra Hesouna je při stavbě tůně vždy důležitý výběr místa. „Tady je okraj pole, spíš s plevelnými rostlinami, tady bude mít tůň svůj účel. Samozřejmě ji nemůžeme dělat tam, kde je nějaký krásný mokřad, rašeliniště, prameniště. Musíme vždy dobře zvážit, jestli víc neuškodíme, než pomůžeme,“ připomíná.

Aby tůň byla pro přírodu přínosem, je podle Petra Hesouna důležité ji nejen vybudovat, ale také udržovat, například pravidelným vyžínáním.