Bez hladovění. Dnes je trendem živit pacienta po operaci co nejdříve, někteří si nosí umělou výživu v baťůžku

Jsou to například onkologičtí pacienti, lidé po úrazech, po operacích, ale i senioři, kteří už málo jedí nebo se neobslouží a hrozí jim podvýživa. Hladovět ale nikdo nemusí – existuje celý systém umělého stravování. 

„Dnes je trendem živit pacienty co nejpřirozeněji. Například po operaci, kdy nemohou jíst nebo jsou uvedeni do umělého spánku, se snažíme začít je živit co nejdříve, žádné hladovění třeba ještě pět dnů po zákroku, od toho se upouští. Nasogastrická sonda se zavede do žaludku přes nos, anebo dlouhodoběji vedeme takzvaný PEG do žaludku přímo přes břišní stěnu,“ říká nutriční specialistka českobudějovické nemocnice Alena Sladká.

Nitrožilní výživa

Nitrožilní výživa je podle ní na ústupu, využívá se už jen v případech, jako jsou stavy bezprostředně po těžkých autohaváriích. „Na začátku pacienta vyživujeme přes kapačku, ale jakmile to jeho stav dovolí, zavedeme umělou výživu. Každý orgán, i žaludek nebo střevo, není-li dlouhodobě používán, tak atrofuje. A pak dá dost práce naučit střeva zase pracovat. Proto když to jde, je trendem klienta živit co nejdříve skrze trávicí ústrojí, nikoli přímo do krve,“ popisuje.  

Jak si takovou náhradní stravu představit? „Není to vodička, je to vyvážená strava, jakou má každý člověk denně dostat – obsahuje vitamíny, minerály, bílkoviny, tuky, sacharidy… dokonce i vlákninu. Snahou je, aby střeva nezahálela,“ uvádí Alena Sladká.

Zároveň musí být konzistence taková, aby prošla tenkou hadičkou. Vzezřením i složením je to tedy koktejl sestavený každému na míru. „Firmy vyrábějí už hotové směsi. Víme-li, že pacient potřebuje vyšší množství bílkovin, ale méně tuků, sáhneme se po směsi, která to splňuje,“ dodává nutriční specialistka.

PEG

Perkutánní endoskopická gastrostomie neboli PEG vede přes břišní stěnu přímo do žaludku. „Používá se po dobu, kdy pacient nemůže polykat. U syndromu krátkého střeva, kdy z nějakého důvodu přijde pacient o podstatnou část tenkého střeva, což je orgán, kde se vstřebávají živiny, může sonda vést přímo do tenkého střeva. V tom případě se tam posílá výživa už natrávená, aby ji pacient stačil vstřebat,“ vysvětluje Alena Sladká.

„Jsou to trampoty, ale zaplaťpánbu za tyto vymoženosti,“ dodává druhým dechem, „díky nim mohou žít mnozí pacienti normální život. Nemusejí ležet pod kapačkou, nosí si na zádech baťůžek s vakem umělé výživy a speciální pumpou, která má dobíjecí baterku a drobnou hadičkou pod košilí jim vhání do těla výživu v nastavených hodnotách a časech. A oni mohou chodit do práce, jezdit na výlety, vypravit se na dovolenou.“

Sippingy

Sippingy (od anglického slůvka „sip“ = lok) jsou pitíčka nebo i pudinky o objemu 125 až 250 mililitrů určené pro pacienty, kteří z nějakého důvodu jedí málo, anebo nejedí vůbec. „To jsou v prvé řadě pacienti onkologicky nemocní, potom jsou to senioři, kteří trpí nechutenstvím, jsou nemocní, už nemají sílu připravit si plnohodnotné jídlo, mají psychiatrickou diagnózu a podobně,“ vyjmenovává Alena Sladká.

Zdravá životospráva může zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání

• Upravit
• Smazat

Stavy srdečních kolapsů a selhání nejsou jedno a totéž. Ve Zdravíčku Českého rozhlasu České Budějovice to vysvětlil Štěpán Havránek, kardiolog z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jestliže člověk sní třeba jen polovinu toho, co by měl, je vhodné zařadit sippingy. „Lékárníci jsou schopni poradit, existuje mnoho forem, dokonce i pro diabetiky. Nejsou levné, ale při určitých diagnózách mohou lékaři umělou výživu předepsat a pak cenu hradí pojišťovna,“ informuje specialistka.

A jak sipping vypadá a kolik ho člověk potřebuje? „Je to taková malá flaštička, jako dětské pitíčko, často i s brčkem. Kdybych nejedla nic jiného, tak budu denně potřebovat tři flaštičky. Je to ale strava konzistence tekuté sádry, má nejrůznější příchutě, nicméně i nejlepší kašička se jednou přejí a lidé se pak na ni už nemohou ani podívat. Proto je k dispozici kuchařka, jak sipping zakomponovat do běžných jídel, jak z něj udělat třeba i nanuk a podobně,“ usmívá se na závěr dietní sestra Nemocnice České Budějovice Alena Sladká.