Během července přijdeme o 57 minut světla, pak se dny budou krátit ještě rychleji
Letní slunovrat je za námi. To znamená, že světlé dny se pomalu krátí, slunečního svitu začíná ubývat. Na začátku července to podle jihočeského astronoma Miloše Tichého ještě není tak poznat, později jsou změny výraznější.
Prvního července vyšlo slunce v Českých Budějovicích v 5.02 hodin a zapadlo v 21.10 hodin. Světlý den tedy trval šestnáct hodin a osm minut. „To máme dvě třetiny dne sluníčko, to je krásné,“ usmívá se astronom.
V polovině měsíce vyjde slunce v 5.14 hodin a zapadne v 21.02 hodin, den tak bude ve srovnání se začátkem července už o dvacet minut kratší. Slunce bude svítit patnáct hodin a 48 minut.
V poslední červencový den vyjde slunce 5.34 hodin, zapadne v 20.43 hodin. „Během druhé poloviny měsíce tak přijdeme o dalších 37 minut,“ počítá astronom. Celkem během července ubyde 57 minut slunečního svitu.
To, že změny nejsou pokaždé stejné, je dané ekliptikou, po níž Země obíhá kolem Slunce. „Teď je vodorovnější, takže změny jsou mírnější. Jak se potom začneme přibližovat k rovnodennosti, zrychlí se to. Už v červenci je to vidět – za prvních patnáct dní změna o dvacet minut, za druhých patnáct ní už o 37 minut. A srpnu budeme v tom trendu pokračovat,“ připomíná Miloš Tichý.
Související
-
Kolem Země neustále krouží mnoho družic. Posílají nám informace, díky kterým fungují navigace
Většina lidí se při cestování neobejde bez navigace. Málokdo už používá papírové mapy. Jak ale vlastně moderní navigační systémy fungují? Vždy k tomu potřebují družice.
-
Občanský, nautický, astronomický. Existují tři druhy soumraku, v létě ale nikdy není úplná tma
Soumrak není jen jeden. Jak vysvětluje astronom, odborníci rozlišují tři druhy soumraku. První z nich je občanský. Nastává, když se Slunce nachází šest stupňů pod obzorem.
-
Částečné zatmění Měsíce mohou lidé v Česku pozorovat v říjnu 2023, úplné až v září 2025
Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu. Nastává pouze, když je úplněk. „Musí být v přímce Slunce, Země a Měsíc,“ vysvětluje astronom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.