Až pět tisíc nor dokážou udělat přemnožení hraboši na hektaru pole. Ničí řepku, obiloviny i pícniny

„Támhle vidíte spasený kruh obilí. To je takový bezpečný rozpoznávací znak hraboše v takto vzrostlé pšenici,“ ukazuje agronom Jiří Mácha na poli nedaleko Českých Budějovic.

Místo, které zdevastovali hraboši, pozná na první pohled. „Tady můžeme najít tak šest až deset aktivních nor. Aktivní noru poznáme tak, že je do ní zataženo stéblo nebo rostlinný zbytek, hraboš ukousne příslušnou odnož a rostlina pak už nemůže vytvořit klas se zrnem,“ dodává.

Čtěte také

Tygří moč na třpytivém papírku dokáže zahnat divočáky. Vyzkoušeli to v Boršově nad Vltavou

Zemědělci zaznamenali v některých lokalitách až pět tisíc nor hrabošů na jeden hektar. „Výskyt hraboše byl v pšenici, řepce, jetelotravách, semenářských porostech trav a podobně,“ vyjmenovává agronom.

Boj s hrabošem polním je velice problematický. „Máme tam určitá legislativní omezení. Museli jsme využít pouze ruční aplikaci do nor, to je hodně závislé na personální kapacitě, protože aplikaci mohou provádět jen proškolení zaměstnanci a musí na ni navazovat sběr uhynulých myší. Částečně nám pomáhají volavky a čápi, kterých ale není tolik, aby zajistili dostatečnou regulaci,“ vysvětluje Jiří Mácha.

Podle ředitelky Jihočeské agrární komory Hany Šťastné vzniklé škody zemědělcům nikdo nezaplatí. „Dosud nikdo žádnou kompenzaci nedostal, vlastně se i bojí nějak se těch opatření domáhat, protože se setkávají až skoro s šikanou. Samozřejmě teď je i vzhledem k nouzovému stavu mimořádná situace. Věříme, že pokud je veřejný zájem nelikvidovat veřejně hraboše, bude to zemědělcům někdo kompenzovat,“ uvádí.