Astronomku mužští kolegové dlouho podceňovali, ona však přinesla zásadní poznatky o atmosférách
„Hvězda, na kterou svět zapomněl. Objevila vesmír, dnes nemá ani pamětní desku,“ napsaly jedny noviny v loňském roce. Tento titulek patří americké astronomce britského původu Cecilii Payne-Gaposchkinové, zakladatelce kvantitativní chemické analýzy hvězdných atmosfér.
Cecilia Payne se narodila v roce 1900 ve Velké Británii. Studovala na univerzitě v Cambridge, původně chemii a botaniku. „Zpočátku byla přijímána poměrně nevlídně. Vyučující muži ji považovali za druhořadého studenta. Teprve posléze alespoň ti moudří objevili, že je skutečně velmi talentovaná, rozumí tomu, co se přednáší, a začali ji podporovat,“ vypráví jihočeská astronomka Jana Tichá.
Cecilia Payne se následně zaměřila na astronomii, ale na britské univerzitě nemohla v té době coby žena získat akademický titul. Podporu se jí podařilo najít na Harvardově observatoři ve Spojených státech amerických, jejíž ředitel mladé studentce nabídl možnost absolvovat doktorandské studium.
„On si ovšem původně představoval, že tam bude fungovat jako mnohé jiné ženy zajímající se o astronomii. Ty pracovaly na Harvardově observatoři buď jako výpočtářky, nebo jako proměřovačky fotografických skleněných desek. Ukázalo se ale, že Cecilia má jaksi vyšší představy. Využila té obrovské zásobárny dat na observatoři a napsala zásadní práci o atmosférách hvězd,“ líčí Jana Tichá.
Později Cecilia Payne-Gaposchkinová vyučovala na Harvardu astronomii a astrofyziku a v roce 1956 byla jmenována profesorkou. Je považována za první významnou ženu na harvardské observatoři.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
