Archeologové zkoumají v Píseckých horách šest vzácných mohyl, které poničili lesníci

Odkrytou mohylu u obce Údraž mapují archeologové i pomocí dronu. „Fotíme snímky ze vzduchu a ty potom přenášíme do geografické sítě. Zjistili jsme poničení u celkem šesti mohyl, byly snížené minimálně o polovinu,“ říká Tomáš Hiltscher z Prácheňského muzea v Písku.

Mohyl je podle jeho slov v jižních Čechách velké množství, ale naprostá většina pochází z doby bronzové nebo starší doby železné. „Těch raně středověkých je relativně málo. O to je horší to, že tady bylo zničeno šest mohyl právě z tohoto období,“ dodává.

Mohyly vznikaly jako náspy nad jedním či více hroby. Archeologové proto nacházejí pozůstatky pohřbů, občas i keramické nádoby a vzácně kovové předměty.

V případě poškozených mohyl u Údraže se domluvili na dvouletém průzkumu s majitelem, kterým je společnost Lesy města Písku. Složitější jednání je ale v situaci, kdy les patří soukromým vlastníkům.

Podle památkářů poničených archeologických lokalit souvisejících s těžbou kůrovcového dřeva stále přibývá. „V posledním případě to byly mohyly nedaleko Hvožďan u Bechyně. Situace právě tady v jižních Čechách je úplně nejhorší, nejen co do počtu poničených památek, ale i do charakteru jejich narušení,“ potvrzuje Jiří Havlice z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.

Razantní nárůst narušených lokalit

Od roku 2019 památkáři evidují razantní nárůst takto narušených lokalit. Jedná se nejen o mohylová pohřebiště, ale i o zaniklé středověké vesnice, hradiště nebo rýžoviště zlata.

„Oblast Píseckých hor, která je hodně zasažená kůrovcem, je jedna z nejbohatších archeologických lokalit na jihu Čech. Osídlení začíná už v době kamenné, je tu řada zachovaných památek – mohylová pohřebiště z doby bronzové, halštatské i slovanské. Jsou tu pozůstatky těžby rýžování zlata, ale i zaniklé středověké vesnice,“ připomíná Jiří Havlice.

Čtěte také

Základy romského koncentračního tábora odkryli archeologové v areálu bývalého vepřína v Letech u Písku

Na místě poblíž Údraže se nachází 38 slovanských mohyl, které jsou uspořádány do tří řad. Pohřebiště využívali v 8. a 9. století první slovanští kolonisté, kteří toto území osídlili. Později se nedaleko nacházela středověká vesnice Palčice, která zanikla v 16. století.

 „Archeologický výzkum takové lokality je finančně náročný. Současná legislativa nenařizuje těžaři, aby uhradil náklady výzkumu. Navíc chybí i archeologové, kteří by se na průzkumu podíleli. Máme problém zajistit kapacitu,“ doplňuje Jiří Havlice.

Současná legislativa moc nepomáhá. Těžba kůrovcem napadeného dřeva je nařízena lesním hospodářem. Je to kalamitní stav. Vlastník je povinen co nejrychleji dřevo vytěžit. Problémem se proto začala zabývat speciální pracovní skupina zřízená při Národním památkovém ústavu.

Památkáři teď vyhodnocují kůrovcové mapy s plány těžeb a budou kontaktovat lesní správy i vlastníky, kde hrozí podobná poškození. Plánují také vytvoření portálu, kde by byla data o archeologických památkách.