Alois Jirásek: Filosofská historie. Příběh o mládí, studentských láskách i vlastenectví
O životě studentů filosofického ústavu v Litomyšli vypráví novela Aloise Jiráska. Jeho hrdinové zažívají první lásky, mladistvou rebelii, a protože se vše odehrává v letech 1847 až 1849, i velké vlastenectví.
Rozhlasová dramatizace: Mojmír Otruba
Filosofskou historii napsal Alois Jirásek ve východočeské Litomyšli, kde v 70. a 80. letech 19. století působil jako učitel na tamním gymnáziu. Jeho studenti mu byli velkou inspirací. Věkově k nim neměl daleko.
Novela vyšla poprvé v časopise Světozor v roce 1877, jejímu autorovi bylo v době vydání pouhých 26 let. V roce 1937 podle ní režisér Otakar Vávra natočil stejnojmenný film.
V 60. letech pak slavné Jiráskovo dílo získalo i muzikálovou podobu, v níž v pražském divadle Rokoko hráli a zpívali například Marta Kubišová, Helena Vondráčková, Václav Neckář nebo Waldemar Matuška. Filosofská historie se v roce 1995 hrála i na prknech Jihočeského divadla.
Alois Jirásek
Narodil se 23. srpna 1851 ve východočeském Hronově. Svoji první povídku, která se nedochovala, napsal zřejmě už coby student broumovského gymnázia.
„V kvartě chopil jsem se i péra. Napsal jsem vesnickou povídku; o jakém titulu, už nevím. Hrdinou toho obrázku byl Tonda Kohoutský, synek zbečnický, kterého pro děvče ztloukli tak, že se pomátl na rozumu. Vídal jsem ho doma, blázna ubohého, který míval na klobouku plnou svatých obrázků. Lumír jistě nebyl bez vlivu na tento můj pokus, který jsem ovšem tajil a nikomu se ani slovem o něm nezmínil.“
V roce 1869 napsal svoji (zřejmě) první dochovanou povídku. Jmenovala se Z dob utrpení a zaslal ji tehdy do časopisu Hlasy ze Siona pod jménem Alois Hronovský. Text byl ovšem poprvé otištěn až v roce 1921, když už byl autor uznávaným spisovatelem.
V 70. letech publikoval časopisecky své básně a zároveň začaly vycházet jeho první větší práce jako Filosofská historie nebo Psohlavci. Už v této době se také rozhodl, že bude psát výhradně historickou beletrii.
Jiráskovy sebrané spisy vycházely v Ottově nakladatelství už od roku 1890, kdy bylo autorovi sotva čtyřicet let. Alois Jirásek zemřel v Praze v březnu roku 1930. Ve stejném roce dokončil nakladatel Jan Otto vydávání jeho Sebraných spisů, čítaly 45 dílů.
Související
-
Babička Boženy Němcové je jako povinná četba na druhém stupni úplně nevhodná, říká knihovnice
Před 200 lety, 4. února 1820, se narodila spisovatelka Božena Němcová. Její nejslavnější román Babička je ale dnes poměrně rozporuplnou položkou v seznamech povinné četby.
-
Před sto lety začala Horní Planá používat český název. K výročí tu odhalili lavičky dvou spisovatelů
Vypadají jako gauč a otevřená kniha. Na dvě nové pamětní lavičky spisovatelů Adalberta Stiftera a Ivana Nového mohou usednout turisté v Horní Plané na Českokrumlovsku.
-
Moje postavy často velmi trpí a já trpím s nimi, říká spisovatel Dalibor Vácha
Až tři tituly ročně odevzdává nakladatelům jihočeský spisovatel, historik a učitel Dalibor Vácha. Jeho poslední knihou je příběh o Třech králích z doby nacistické okupace.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.