350 tisíc Jihočechů pije vodu z přehrady v Římově
Státní podnik Povodí Vltavy letos slaví padesát let od svého založení. Při této příležitosti po celý rok umožňuje lidem seznámit se s fungováním vodních nádrží, se zařízením plavebních komor či malých vodních elektráren.
Den otevřených dveří uspořádal mimo jiné na jihočeském vodním díle Římov, které se nachází asi dvacet kilometrů pod Českými Budějovicemi na řece Malši. Na komentovanou prohlídku dorazilo téměř 450 zájemců.
„Vodní dílo Římov bylo postavené v letech 1974 až 1978. Jeho primární účel je zásobení regionu pitnou vodou. Další vedlejší účely jsou částečná ochrana před povodněmi a výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně,“ vysvětluje průvodce David Stach.
Výška římovské hráze nad terénem je 47,5 metrů, v koruně je hráz dlouhá 290 metrů. Celkový objem nádrže činí asi 34 milionů metrů krychlových. Zátopa přehrady při plném stavu má rozlohu 211 hektarů.
Uvnitř v objektu se odebírá surová voda pro úpravnu. „Funguje to tak, že po výšce objektu je pět odběrových oken v různých úrovních a podle kvality vody z rozborů se otevírá příslušné okno. Na úpravu se bere ta nejlepší, nejčistší voda. Neznamená to, že by úpravna neuměla upravit i horší vodu, ale je to samozřejmě dražší. Naopak do řeky se pouští ta nejméně kvalitní voda, to znamená v létě od hladiny a v zimě skoro odspoda. Důvodem je, abychom udrželi nejlepší vodu pro úpravnu,“ vysvětluje David Stach.
Z Římova putuje pitná voda prakticky do celých jižních Čech. Hlavním spotřebištěm jsou České Budějovice, další větve vedou směrem na Veselí nad Lužnicí a Tábor, na Vodňany a Strakonice a na Český Krumlov a Kaplici. „Dohromady je to asi 350 tisíc lidí zásobených vodou z Římova,“ dodává David Stach.
Pokud člověk sestoupá po 211 točitých schodech, dostane se až do nitra přehrady, zhruba do čtyřicetimetrové hloubky pod korunou hráze. „Zde jsme v takzvané dolní strojovně. Nachází se tu uzávěry spodních výpustí a malá vodní elektrárna,“ doplňuje průvodce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
